Rádio Vaticana

Lotyšský biskup Justus: zakáz vydávat Bibli měl pomoci vymýtit náboženství

10.10.2008

Dopoledne šestého dne biskupského synodu o Božím slově patřilo rodině a zemím, jako je například Svatá země nebo Barma, kde je obzvláště obtížné hlásat Boží slovo.
Lotyšský biskup Anton Justus například upozornil, že během sovětského režimu bylo v jeho zemi zakázáno vydávat Bibli, protože se mělo za to, že se tak podaří vymýtit náboženství. ?Náš lid to tedy dělal stejně jako křesťané prvních staletí, učil se pasáže z Písma Svatého nazpaměť,?řekl mons. Justus.
Sarajevský biskup zase vyzdvihl roli laiků při hlásání Božího Slova, zejména v postkomunistických zemích.
Prešovský metropolita Ján Babjak hovořil o problematice katechezí rodičů před křtem dítěte. Jen ony jsou podle něj nedostačující k tomu, aby rodiče naučili, jak vychovávat dítě ve víře.
Keňa zas podle svého biskupa Anthony Muhairy pociťuje velkou přítomnost evangelikálních skupin, které dezinterpretují Písmo a dbají na využívání zpaměti naučených a z kontextu vytržených pasáží Písma svatého. Proti tomuto pojetí se snaží Keňská církev bránit pečlivými homiliemi.

Volba členů tzv. Komise pro poselství uzavřela 5. den Synodu biskupů o Božím Slovu v životě a poslání církve. V podvečer vystoupili s příspěvkem před synodními otci dva protestantští delegáti: rev. Gunnar Stälseet, z Světové luteránské federace, a rev. Robert Welsh, z církve Kristových učedníků.
Debata o Slovu Božím přináší optimističtější pohled na ekumenické vztahy. Přijetí Božího Slova dává naději na větší sblížení křesťanských vyznání, protože ekumenický dialog nemůže být zakládán na pouze lidských pokusech a strategiích, zaznělo v synodní aule.

Markéta Šindelářová