Benedikt XVI. v Pompejích

19.10.2008 

Benedikt XVI. slavil dnešní neděli na poutním místě v italských Pompejích. Vydal se tam proto, aby v růžencovém měsíci říjnu svěřil Matce Boží práci Biskupského synodu. Přinášíme vám jeho homilii, pronesenou v chrámu, který v 70. letech 19. století založil bl. Bartolo Longo, spolu s mnoha dalšími aktivitami pro sociální pozvednutí místního obyvatelstva, které se staly základem nových Pompejí.
Odtud také v poledne pronesl poselství před modlitbou Anděl Páně.

Odpoledne v 17.00 předsedal Benedikt XVI. v poutním chrámu v Pompejích modlitbě růžence. Pro ní také připravil krátkou meditaci. V té připomněl zakladatele zdejšího kostela, blahoslaveného Bartola Longa. Ten, stejně jako mnoho jiných svatých, čerpal svou sílu a věrnost z modlitby růžence, z modlitby při níž se pod vedením Mariiny ruky kontempluje Kristova tvář: tvář radostná, světelná, bolestná i slavná.

?Na první pohled se růženec může zdát jako modlitba, která hromadí slova, a tudíž těžko slučitelná s tichem, které se oprávněně pro rozjímání a kontemplaci doporučuje. Ve skutečnosti, toto tempo opakování se Zdrávas Maria neruší vnitřní ticho, dokonce ho přímo vyžaduje a vyživuje. Podobně je tomu i s Žalmy při Liturgii hodin, ticho se vynořuje skrze slova a věty, ne jako prázdno, ale jako přítomnost posledního smyslu, který samotná slova překračuje a společně s nimi mluví k srdci. Když se modlíme Zdrávas Maria, je potřeba dávat pozor, aby náš hlas ?nezakryl? ten Boží, který mluví vždy prostřednictvím ticha, jako ?šum jemného vánku? (1Král 19,12). Toto ticho plné Boha, ať už v osobní nebo společné modlitbě, je velmi důležité.?

Řekl Benedikt XVI. a připomněl také těsný vztah mezi modlitbou růžence a Božím Slovem. Vždyť jeho tajemství a text modlitby Otče náš a první části Zdrávas Maria pocházejí z Bible.

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.