Extrémně důležité poselství

23.11.2008 

Benedikt XVI. před Angelus 23.listopadu, nám. sv.Petra

Drazí bratři a sestry,
Dnes, poslední neděli liturgického roku slavíme slavnost Našeho Pána Ježíše Krista, Krále světa. Z evangelií víme, že Ježíš odmítal hodnost krále, pokud byla chápána v politickém smyslu, tedy jakoby byl ?panovníkem, který tvrdě vládne nad národy? (srov. Mt 20,24). Avšak ve chvíli svého utrpení vyslovil nárok jedinečné královské hodnosti, když se jej Pilát přímo zeptal: ?Ty jsi král??. Ježíš odpověděl: ?Ano já jsem král, jak říkáš.? (Jan 18,37), ale ještě těsně před tím prohlásil: ?moje království není z tohoto světa? (Jan 18,36). Kristova královská hodnost je totiž zjevením a uskutečněním té, která patří Bohu Otci, jenž nade vším vládne s láskou a spravedlností. Otec svěřil Synu poslání obdařit lidi životem věčným tím, že je miloval až k nejzazší oběti, a zároveň přijal moc je soudit, protože se stal Synem člověka ve všem nám podobným (srov. Jan 5,21-22.26-27).

Dnešní evangelium zdůrazňuje královskou moc Krista, soudce nad celým světem, v nádherném podobenství o posledním soudu, které svatý Matouš zařadil bezprostředně před vyprávění o utrpení (25,31-46). Jeho obrazy jsou prosté, jazyk lidový, ale poselství je extrémně důležité: je to pravda o našem posledním údělu a o kritériu, podle něhož budeme hodnoceni. ?Měl jsem hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizinec a přijali jste mne? (Mt 25,35) a tak dále. Kdo by tuto pasáž neznal? Je součástí naší civilizace. Poznamenala dějiny národů křesťanské kultury: hierarchii hodnot, instituce, rozmanitá humanitární a sociální díla. Kristovo království však skutečně není z tohoto světa, ale přivádí k naplnění veškeré dobro, které díky Bohu, existuje v člověku i v dějinách. Praktikujeme-li lásku k našim bližním podle evangelního poselství, pak vytváříme prostor Boží vládě, a jeho království se uskutečňuje mezi námi. Pokud však každý myslí pouze na své zájmy, svět nemůže dospět jinam než k zániku.

Drazí přátelé, království Boží není záležitost poct a zevnějšku, ale jak píše svatý Pavel, ?je spravedlností, pokojem a radostí v Duchu svatém? (Řím 14,17). Pánu leží na srdci naše dobro, tedy aby každý člověk měl život, a zejména, aby jeho ?nejnepatrnější? děti mohli přistoupit k hostině, kterou připravil pro všechny. Proto neví, co činit s přetvářkami těch, kteří říkají ?Pane, Pane? a pak odhlížejí od jeho přikázání (srov. Mt 7,21). Bůh přijímá do svého věčného království ty, kteří se den po dni snaží jeho slovo uvádět do praxe. Proto je Panna Maria, nejpokornější ze všech tvorů v jeho očích tou největší: Královnou, sedící po pravici Krista Krále. Její nebeské přímluvě se chceme s dětskou důvěrou znovu svěřit, abychom mohli uskutečňovat naše křesťanské poslání ve světě.

přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.