1.12.2008
?Aby univerzita sloužila svému poslání, musí mít svobodu vyučovat a být nezávislá na ekonomických a politických zájmech,? řekl Benedikt XVI. na setkání s více než tisícovkou studentů z italské Parmy u příležitosti tisícího výročí narození sv. Petra Damianiho, významného církevního teologa, který v tomto severoitalském městě také působil. Akademická obec, kterou tvoří 13 fakult, přišla mimo jiné papeži oplatit jeho návštěvu z roku 1990, kdy tam na její pozvání kard. Ratzinger pronesl jednu přednášku. Benedikt XVI. poděkoval za příležitost zamyslet se nad stále aktuálním duchovním odkazem sv. Petra Damianiho.
?Mladé generace jsou dnes vystaveny dvojímu riziku, jež je z velké části způsobeno rozšířením nových technologií informatiky. Z jedné strany je tu nebezpečí stále většího omezování schopnosti soustředit se a zamyslet se nad sebou samým; a z druhé strany stojí riziko stále více se individuálně izolovat do virtuální reality. Sociální dimenze se rozpadá na tisíce zlomků, zatímco ta osobní se hroutí do sebe a uzavírá se před konstruktivními vztahy vůči svému okolí a také vlastního okolí vůči sobě. Univerzita však ze své podstaty žije v silné rovnováze mezi individuálním a komunitním, mezi bádáním a reflexí každého a mezi sdílením a otevřenou výměnou s druhými. A to v rámci cíleně univerzálního horizontu.?
?Naše doba stejně jako doba sv. Petra Damianiho, pokračoval papež, je poznamenána nejistotami a partikularismem, protože se jí nedostává jednotících principů. Vysokoškolská studia by ovšem měla přispět k docenění formační roviny společnosti nejen, pokud jde o úzce pojaté vědecké bádání, ale i všeobecněji tím, že nabídnou mladým lidem možnost intelektuálně, morálně a občansky uzrát a vyrovnat se s velkými otázkami, jež doléhají ke svědomí současného člověka.? Papež dále s odkazem na probíhající univerzitní reformu v Itálii připomněl, že cílem reformy, kterou v 11.století prosazoval sv. Petr Damiani a jeho současníci byla větší svoboda Církve, nejprve na rovině duchovní a pak také historické.
?Podobně i univerzitní reforma musí usilovat o svobodu: svobodu vyučování, svobodu bádání, svobodu akademických institucí ve vztahu ke ekonomické a politické moci. Neznamená to izolaci univerzit od společnosti, ani to, že univerzity nebudou za nic zodpovědné, a tím méně to, že budou sledovat vlastní zájmy za použití veřejného financování. To zajisté není křesťanská svobod! Opravdu svobodná podle evangelia a tradice církve je ta osoba, to společenství nebo ta instituce, jež dostojí své podstatě a vlastnímu účelu, a posláním univerzity je vědecká a kulturní formace lidí pro rozvoj celé občanské společnosti.?
Řekl Benedikt XVI. akademické obce Univerzity v Parmě, s níž se ve Vatikánu dnes dopoledne setkal.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.