Ježíš Kristus zahájil exodus do nebeského království

7.12.2008 

Benedikt XVI. před Angelus, 7.prosince

Drazí bratři a sestry,
Již týden prožíváme liturgickou dobu adventní: dobu otevírání na budoucnost Boží, dobu přípravy na Narození Páně ? Vánoce, kdy se On, Pán, který je absolutní novinou, vydal přebývat mezi nás do tohoto upadlého lidstva, aby jej obnovil zevnitř. V liturgii Adventu zaznívá poselství plné naděje, které vybízí pozvednout zraky k poslednímu horizontu, ale současně v přítomnosti rozpoznávat znamení Boha-s-námi. V této druhé neděli adventní má Boží Slovo dojemné akcenty z takzvaného Druhého Izaiáše, který Izraelitům, zkoušeným celá desetiletí v hořkém Babylonském exilu, zvěstuje konečně osvobození: ?Těšte, těšte můj národ ? praví Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť jeho soužení je u konce? (Iz 40,1-2). Toto chce učinit Pán v Adventu: mluvit k srdci svého lidu a jeho prostřednictvím k celému lidstvu, aby zvěstoval spásu. Také dnes se pozvedá hlas Církve: ?Na poušti připravte Hospodinovi cestu? (Iz 40,3). Pro národy ztrápené bídou a hladem, pro šiky uprchlíků, pro ty, kteří trpí těžkým a systematickým znásilňováním svých práv, se Církev stává stezkou, vedoucí na vysokou horu víry a hlásá: ?Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí? (Iz 40,11).

Tato prorocká zvěst se uskutečnila v Ježíši Kristu. On svým kázáním a potom svou smrtí a zmrtvýchvstáním dovršil starobylá proroctví a zjevil hlubší a univerzálnější perspektivu. Zahájil exodus už nejenom pozemský, který jako takový je pouze provizorní, nýbrž radikální a definitivní: přechod z království nepravosti do království Božího, z nadvlády hříchu a smrti do vlády lásky a života. Křesťanská naděje proto sahá dále než legitimní čekání na sociální a politickou liberalizaci, protože Ježíš dal počátek novému lidstvu, které přichází ?od Boha?, ale současně klíčí v této naší zemi do té míry, jakou se nechá zúrodnit Pánovým Duchem. Jde tedy o to plně vstoupit do logiky víry: věřit v Boha, v jeho plán spásy a současně se zasadit o budování jeho království. Spravedlnost a pokoj jsou totiž Božími dary, ale vyžadují muže a ženy, kteří jsou ?zemí dobrou?, připravenou přijmout dobré zrno jeho Slova.

Prvotinou tohoto nového lidství je Ježíš, Syn Boží a Syn Mariin. Ona, Panna a Matka, je ?cestou?, kterou si připravil Bůh sám, aby přišel na svět. Maria s veškerou svojí pokorou kráčí na čele nového Izraele, v exodu z každého exilu, z každého útlaku, z každého morálního a materiálního otroctví k ?novým nebesům a nové zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost? (2 Petr 3,13). Její mateřské přímluvě svěřme očekávání pokoje a spásy lidí naší doby.

přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.