Rádio Vaticana

Svatý otec přijal nové diplomaty z jedenácti zemí

18.12.2008

Benedikt XVI. dnes přijal pověřovací listiny od jedenácti nových velvyslanců, kteří obnovili diplomatický sbor akreditovaný u Svatého Stolce. Papež oslovil nejprve společně zástupce Malawi, Švédska, Sierra Leone, Islandu, Lucemburska, Madagaskaru, Belize, Tuniska, Kazachstánu, Bahrajnu a ostrovů Fidži. Konstituujícím prvkem služby velvyslanců je ?hledání a podpora míru,? prohlásil Benedikt XVI. ve své promluvě:

?Velvyslanec může a musí být tvůrcem míru. Mistrem pokoje, a to nejen v tom smyslu, že je to osoba klidná, smířlivé povahy, která si přeje dobro všech a která se, pokud možno, vyhýbá konfliktům, ale která je také tím, kdo se dá zcela do služeb míru, aktivně se zasazuje o jeho budování, nezřídka i za cenu vlastního života.?

A opravdový mír nemůže být tam, kde nevládne spravedlnost, dodal papež.

?Svatý Stolec v předvečer konference v Dohá, která před několika dny skončila, vydal nótu k aktuální ekonomické krizi a jejímu dopadu na společnost i jednotlivce. Je to několik bodů k reflexi a podpoře dialogu o některých etických aspektech, které by měly vládnout ve vztazích mezi financemi a rozvojem a povzbudit vlády a ekonomické činitele ke hledání trvalého řešení a solidarity pro dobro všech, zejména těch, kdo jsou v rámci dramatických důsledků krize, nejzranitelnější.?

V promluvách určených jednotlivým diplomatům papež vyjádřil znepokojení nad projektem legalizace euthanasie a asistované sebevraždy, který se diskutuje v Lucemburském parlamentu a vyzval k respektu k lidskému životu a důstojnosti. V promluvě ke švédskému velvyslanci se zaměřil na právní ochranu rodiny a nenarozeného života. Benedikt XVI. také ocenil otevřenost Švédska pro přijetí tisíce křesťanů uprchlých z Iráku a dodal, že se každý den modlí za křesťany na Blízkém východě.
Téma aktuální ekonomické krize zmínil papež v promluvě k velvyslankyni Islandu.

Podpora míru, hodnota náboženské svobody, nutnost dialogu mezi kulturami, stejně tak jako úsilí o udržitelný ekonomický rozvoj, který podpoří solidaritu, to byla hlavní témata, o nichž Benedikt XVI. hovořil k velvyslancům čtyř zemí, kde se převážná část obyvatelstva hlásí k islámu.
Poválečný rozvoj Sierra Leone označil papež za ?znamení naděje pro Afriku? a nedávné volby za důkaz toho, že si zdejší obyvatelé přejí trvalý mír a pevnou demokracii.
Velvyslankyni Tuniska mimo jiné řekl, že dialog mezi kulturami a náboženstvími je pro mír podstatný a dále, že uznání faktu, že život je dar Boží, a tedy posvátný, vytváří společný základ pro harmoničtější a přívětivější svět. Neopomněl také zdůraznit význam náboženské svobody a svobody svědomí.
Podobně hovořil papež také k velvyslanci Bahrajnu, kde ocenil vstřícnost země k pracovníkům ze zahraničí, z nichž mnozí jsou katolíci, a poděkoval za ujištění tamní vlády, že věřící budou mít k dispozici nová místa kultu. Zdůraznil také, že náboženská svoboda v sobě zahrnuje svobodu změnit náboženství, pokud to vyžaduje svědomí.
Také k velvyslanci Kazachstánu, který sousedí s Ruskem, Čínou a se zeměmi s muslimskou většinou hovořil papež především o mezináboženském dialogu.

Vzrůstající rozdíly mezi Severem a Jihem, mezi bohatými a chudými bylo ústředním motivem papežovy promluvy k velvyslanci Madagaskaru, výchova mládeže zas byla ve centu promluvy k velvyslanci Beliza ve Střední Americe. S velvyslancem Malawi hovořil především a boji proti chudobě, epidemiím a podvýživě a s velvyslancem Fidži například o ochraně životního prostředí a klimatických změnách.

Markéta Šindelářová