14.4.2009 

Článek odborníků na epidemiologii, Le Mond 11.4.2009

To je název článku, který zveřejnil francouzský deník Le Mond (11.dubna 2009). Jeho autoři, jimiž je pět odborníků z oblasti epidemiologie z Evropy a USA, v něm odpovídají na protestní list, který Benediktu XVI. zaslala skupina mediálně známých osob v souvislosti s jeho vyjádřením během tiskovky cestou do Afriky.

Po přečtení vašeho listu adresovanému Benediktovi XVI. a zveřejněnému v Le Monde 25.března se ptáme, zda je ještě vůbec možné vyslovit názor o smyslu lidské sexuality, sexuálním jednání a vzorech, které společnost plodí, aniž by byl vzápětí umlčen ve jménu čistě technologického pohledu na věc, pohledu, který - mimo jiné - nebere zřetel na odborné epidemiologické studie.

Dnes se v médiích diskutuje o několika slovech Benedikta XVI., který podotknul, že ?rozdáváním prezervativů se problém AIDS neřeší, ale spíše zhoršuje?. Papež neměl v úmyslu zkoumat eventuální defekty zmíněných latexových výrobků, vyzývat k odporu proti nim nebo poukázat na hypotézu jejich propustnosti. Problém se netýká tohoto aspektu, který by nadále měli laboratorně zkoumat výrobci a odborníci. Týká se toho, že nepředstavuje nejúčinnější preventivní opatření.

V mnoha afrických zemích se totiž poměr osob šířících virus HIV neúměrně zvýšil proto, že se epidemii čelilo pouze preservativem. Mnozí epidemiologové, kteří pracují v oblasti boje proti HIV v Africe, jsou udiveni nedostatkem informovanosti, který vykazuje zmíněný protest proti papežovým slovům. Například prof. Edward Green (ředitel Aids Prevention Research Project) z Harvardské univerzity, během nedávného interview o Africe řekl: ?Teoreticky by preservativ měl fungovat, a teoreticky by jeho používání mělo vést k lepším výsledkům, porovnáme-li jej s oblastmi, kde se neužívá. Ale to je teorie.. Žádnou souvislost mezi rozšířeným užíváním preservativu a omezením nákazy nevidíme (Harvard Research Agrese with Pope on Condoms in Africa, Catholic News Agency, březen 2009).

Neexistuje žádná země se všeobecně rozšířenou epidemií této nemoci, která by dokázala zmenšit množství obyvatel nakažených virem HIV díky kampaním zaměřeným na používání a rozdávání preservativu. Případy snížení přenosu HIV publikované v odborné literatuře se váží k tzv. triádě ABC, tj. A - abstinence, B - be faithful ? věrnost a C užívání kondomu. Jinými slovy skutečně úspěšné byly pouze ty programy, které byly zaměřeny na sexuální zdrženlivost mládeže a vzájemnou monogamii (což křesťané označují jako věrnost). Ilustruje to známá studie, týkající se Ugandy (Population-Level HIV Declines and Behavioral Risk Avoidance in Uganda, Rand L.Stoneburner a Daniel Low-Beer, Science, 30. duben 2004; Reassessing HIV Prevention, M.Potts, D.Halperin a Science, z 9.května 2008). Jediné země, které dokázaly snížit nakažlivost, byly ty, které ze zmíněné triády aplikovaly ve všech sektorech společnosti, ve školách, podnicích, univerzitách, médiích a církvích metody A a B (The Time Has Come for Common Ground on Preventing Sexual Transmission of HIV, D.Halperin, M.J.Steiner, M.M. Cassel, E.C. Green, N.Hearst, D.Kirby, H.D.Gayle, W.Cates, Lancet, listopad-prosinec 2004).

Katolická církev prosazuje právě cesty A a B (zdrženlivost a věrnost). Odborníci z epidemiologie zdůrazňují, že zdrženlivost a věrnost dokázaly zachránit 6 milionů lidských životů. Papež podotýká, že ?problém AIDS se zhoršuje?, pokud se programy prevence soustředí na preservativ a vysílají tak nevhodný signál k celé populaci a zejména k mládeži. Takovéto programy vlastně tvrdí: ?Prezervativ je zárukou bezpečného sexu?. A to je lež. Tento typ propagandy totiž vede všeobecně k úkazu kompenzace rizik. Pokud lidé pokládají preservativ bezpečný na 100%, mají tendenci vystavovat se většímu riziku. Například mládež, která dosud žádné sexuální vztahy neměla, se odhodlá je navazovat, a ti, kteří už mají sexuální vztahy, odváží se mít vícero partnerů. A přesně to potřebuje virus HIV ke svému šíření. O tomto úkazu kompenzace široce pojednává odborná literatura. Výzkum byl prováděn na reprezentativních skupinách mládeže Filipín, Salvadoru a Španělska. Ve všech případech mládež, která věří, že preservativy jsou účinné na 100%, měla tendenci mít sexuální vztahy dříve, což je klasický úkaz kompenzace rizik.

Papežova slova jsou realistická a správná: kladou nám otázku ohledně prevence, soustředící se jen na preservativ. Vycházejí z antropologického a mravního hlediska, jež je všem srozumitelné, a kritizují jednostranně technologickou orientaci, která sama o sobě není schopna pandemii zastavit, jak to také již dříve vyslovila OSN. Kampaně zaměřené na preservativ nedokázaly během 25 let situaci zlepšit. Toto výlučně technologické hledisko je pochopitelné tehdy, pokud se odmítne zdrženlivost a věrnost.

Proto musí být předložen odlišný přístup, který silněji apeluje na lidské svědomí a smysl pro zodpovědnost. Ve skutečnosti jde o pedagogický přístup ke smyslu sexuálního jednání. Tento přístup, jak vidíme, je ovšem obtížně brán v potaz společenskou diskusí, jež je poplatná pragmatismu. Preservativ se stal určitým druhem tabu, které nemůže být kritizováno, fetišem, který by se zcela nepochopitelně měl podílet na definici sexuality. Není to spíše cynický způsob zastírání otázek? Máme snad dojít do stadia, kdy preservativ bude chránit před vším, dokonce i před myšlením?

Přemýšlet o sexuálním jednání je svízelné, neboť vyvolává hněv mnoha militantních ideologů dané oblasti. V tomto smyslu jsou papežova slova nikoli ?zpátečnická?, ale naopak nás vyvádějí ze zpozdilosti a vybízejí ke konfrontaci s fakty a postoji, které jsou ve hře. Papež mluví o lidech a jejich životě. To co evropská média neříkají, mohli Afričané během papežovy návštěvy slyšet. Afričané vytýkají západním médiím stranickost a tvrdí, že jsou jim stále více odnímány jejich dějiny, jejich přírodní zdroje a jejich život a je k nim importována ideologie určitého jednání, která boří jejich kultury. Existují morální postoje, které humanizují sexuální jednání. Preservativ jako prostředek prevence proti Aids není ani životní princip, ani způsob, který by humanizoval a personifikoval sexualitu, ba není ani předmětem prevence. Pokud není prezentován výchovný přístup, smysl pro odpovědnost, sexualita žitá v úctě k sobě i ke druhému a smysl pro závazek a věrnost. Výstřelek deregulace finančního sektoru nás vede do slepé uličky. K čemu povede odmítnutí morálky v oblasti sexuálního jednání?

Tony Anatrella, psychoanalytik, odborník na sociální psychiatrii a poradce Papežské rady pro pastoraci ve zdravotnictví
Michele Barbato, gynekolog z Milána, předseda Evropského institutu pro rodinnou výchovu,
Jokin de Irala, epidemiolog, prof. z Univerzity v Massachusetts, zástupce oddělení preventivní medicíny a veřejného zdravotnictví na univerzitě v Navarra, Španělsko
René Ecochard, prof. lékařství, epidemiolog, šéf biostatistiky na univerzitní klinice v Lyonu
Dany Sauvage, předsedkyně Africké federace rodinné akce

Le Mond, 11.dubna 2009
Podle italského znění článku zveřejněného na www.finesettimana.org přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.