Rádio Vaticana

Příčina poklesu počtu kněží v Evropě

30.8.2009

K údajům z církevní statistické ročenky

Před nedávnem vydalo Vatikánské knižní nakladatelství statistickou církevní ročenku Annuarium Statisticum Ecclesiae, a třebaže čísla nemohou obsáhnout míru přítomnosti a působení Boha ve světě, mohou a nejspíše asi mají posloužit k zamyšlení. Podívejme se především na údaje o počtu kněží ? diecézních i řeholních - které jsou nejsnadněji registrovatelné a mají poměrně velkou, byť nepřímou výpovědní hodnotu, pokud jde o stav katolické víry. V celosvětovém souhrnu došlo za posledních 30 let, přesněji mezi lety 1978-2006 k nepatrnému dvouprocentnímu poklesu počtu kněží, ale to jenom díky Africe a Asii, kde jejich počet stoupl skoro o 100%. Dramaticky odlišná je však situace, soustředíme-li se na náš starý kontinent. V Evropě počet všech kněží za posledních třicet let klesl o -20% a v severní Americe dokonce o -25%. Na první pohled jistě nelze tvrdit, že tato čísla jsou pro katolíky povzbuzující.

Přestože v globálním měřítku zůstává počet katolíků stále za hranicí 17% celkového počtu lidí, žijících na Zemi, protože také počet katolíků trvale stoupá, je masivní pokles kněží v Evropě nepopiratelným faktem. Interpretace jeho příčin je zajisté možná a vhodná, i když v jednotlivých evropských zemích se situace značně liší. Například v Itálii, která je zemí se silnou katolickou tradicí, se mezi lety 1978 - 2006 snížil počet diecézních kněží o -25% a řeholních kněží dokonce o -40%. Tento pokles bývá vyrovnáván kněžími, kteří přicházejí pracovat do Itálie ze zahraničí. U nás tomu není jinak.

V listě adresovaném biskupům celého světa z 10. března letošního roku, Benedikt XVI. píše: ?V naší době je víra na rozsáhlých územích vystavena nebezpečí zániku jako plamen, který už nemá čím se živit.? Papežovu konstataci z listu, který byl odpovědí na subtilní nedostatek víry, znemožňující plné pochopení normálního gesta Petrova nástupce zrušit exkomunikaci čtyř biskupů za jejich nedovolené svěcení v tradicionalistickém Bratrstvu sv. Pia X., lze chápat jako určitou ozvěnu apokalyptické otázky, kterou Ježíš položil učedníkům před dvěma tisíci lety: ?Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?? (Lk 18,8).

V jedné přednášce z roku 2002 k nově jmenovaným biskupům, kterou letos v českém překladu vydal časopis Communio (č.2, roč. 2009), podává tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry tuto velmi přiléhavou diagnózu: ?Nemálo osobně naprosto pravověrných a zbožných lidí, dokonce i biskupů se - více či méně vědomě - v hloubi nitra ptá,? říká tehdejší kard. Ratzinger, ?zda je opravdu tak dobré znát celou vůli Boží, zda není víra spíš přítěží než milostí. Není obtížné žít víru jako celek? Není dobré svědomí těch, kteří ji neznají vůbec nebo jen napůl, snazší cestou ke spáse?? (str.116). V těchto pochybnostech tedy spočívá příčina krize, s níž se dnes potýká Boží lid ?od biskupů až po poslední věřící laiky?, zejména v Evropě. Důvod, proč o tom mluvit, ovšem nespočívá ve snaze najít viníka v někom, na koho je svalena odpovědnost, ale v úsilí o dosažení obnovy víry láskou k pravdě, která je Osobou - Spasitelem, který vlévá milost a osvobozuje.

?My křesťané, říká ve zmíněné sedm let staré přednášce k nově jmenovaným biskupům tehdejší kard. Ratzinger, bychom měli dnes věřit mnohem vděčněji, radostněji a optimističtěji: ano, je pěkné znát Boží vůli. Je pěkné znát Boha a být pro něho známí. Je pěkné vědět, jak Bůh vypadá: ve tváři Krista, který miloval jednoho každého z nás a kvůli nám se vydal smrti, vidíme tvář Boha samotného. Jen pokud budeme znovu zevnitř vnímat velkou hodnotu víry a její radosti, jak to vnímali v pohanské antice první křesťané, pouze pokud bude víra znovu důvodem naší radosti, budeme, samozřejmě považovat za to nejdůležitější vůbec, abychom tuto vzácnou perlu chránili, abychom usilovali o její svit a naše nasazení pro tento poklad budeme pokládat za svůj největší úkol?(str.116).

Tato slova, adresovaná budoucím pastýřům, jsou bezesporu dobrou inspirací pro každého křesťana. A jsou také receptem na řešení situace, kterou vyjadřují čísla o snižujícím se počtu katolických kněží v Evropě.

Milan Glaser