Rádio Vaticana

125. výročí vzniku české koleje v Římě

5.11.2009

Na včerejšek připadlo výročí 125 let od vzniku České koleje v Římě tzv. Bohemica (4. 11. 1884). Česká kolej byla nejprve umístěna v prostorách německého semináře a hospice Santa Maria dell?Anima, Potom necelé dva roky na Via del Corso v lombardské koleji a roku 1888 byl zakoupen bývalý klášter trinitářů na Via Sistina, kam studenti přesídlili na podzim 1888. Teprve v roce 1929 se kolej přestěhovala do nově postavené budovy dnešního Nepomucena.

Toto výročí si Papežská kolej sv. Jana Nepomuckého v Římě připomněla na konci září konferencí s názvem ?Česká kultura a kněžská formace v kontextu národnostních střetů a koexistence?. U počátků české koleje v Římě stojí, kromě osoby samotného papeže Lva XIII., také českobudějovický biskup František Jan Schönborn a první vicerektor české koleje v Římě, František Zapletal. Jeden z přednášejících na zmiňované konferenci, Mgr. Tomáš Parma z katedry církevních dějin teologické fakulty Palackého univerzity, našemu rozhlasu tuto postavu přiblížil:

?Prvním vicerektorem české koleje byl František Zapletal, kněz, který studoval nejprve v Praze, potom tady v Římě na koleji Propagandy, neboli Kongregace Propagandy fide, a krátce po svém vysvěcení, velmi mladý, ve věku 23 let, se stává prvním vicerektorem nově založené české koleje. Vicerektorem byl proto, že za rektora byl vždycky v těch prvních letech nebo desetiletích existence koleje vybírán Ital a to souvisí vlastně s jedním z hlavních poslání, které česká kolej měla. Byla určena pro studenty, kteří přicházeli z Čech, nikoli z Moravy. Ti totiž studovali jinde už od 16.století, totiž v tzv. koleji Germanikum. Studenti z Čech pocházeli z obou dvou jazykových prostředí, která v té době v Čechách byla: tj. studenti českého a německého jazyka, všichni Češi z hlediska státní příslušnosti. Doba založení Bohemika je dobou národnostních střetů, nebo střetů mezi těmito dvěma jazykovými oblastmi. V té době se dělí univerzita na českou a německou a vůbec eskaluje určité národnostní napětí. Snahou českých biskupů, papeže, a především papeže Lva XIII., bylo právě to, aby v jedné koleji, pod jednou střechou žili jak budoucí kněží česky mluvící, tak budoucí kněží mluvící německy. Všichni se museli učit i ten druhý jazyk, byly dny, kdy se v koleji mluvilo německy a dny, kdy se v koleji mluvilo česky. Poslání smiřovat tyto národnostní tenze bylo nesmírně důležité právě na půdě papežského Říma, kde je papežova kolej a kde jsou vychováváni budoucí kněží pro naše země. František Zapletal byl tedy prvních 20 let existence koleje jejím vicerektorem. Potom odchází do Prahy, stává se kanovníkem na Vyšehradě, později proboštem kapituly a na samém sklonku života, v 72 letech pražským světícím biskupem. Umírá v roce 1935. Je pohřbený v kanovnické hrobce na Vyšehradě.
František Zapletal je mužem, který vytváří spojení, jakýsi most mezi českými diecézemi a papežským Římem. Tyto české diecéze potřebovaly vyřizovat spoustu věcí u římské kurie, manželské dispense, řády, povolení, různé další dispense, fakulty pro biskupy a tak dále. A právě počínaje Zapletalem, tedy vicerektor české koleje vyřizuje tuto agendu českých a později i československých biskupů u římské kurie, což trvalo až do roku 1950. Je to takřka neutuchající proud korespondence s českými diecézemi, která se zabývá agendou oněch diecézí a záležitostmi každodenního života této koleje. A poté co alumni české koleje začínají zastávat významné funkce v českém církevním životě, počínaje kanovníky, profesory v seminářích a na teologických fakultách a nastupují třeba i na biskupské stolce, které obsazují většinou římští studenti, objevuje se tu skutečně obrovský proud dopisů, které jsou zachovány v nejrůznějších archivech a které svědčí o tom, že kontakt s papežským Římem, centrem křesťanstva, které dává internacionální rozměr také naší malé české a moravské církvi, byl v této době skutečně obrovský.?

Říká Mgr. Tomáš Parma. V příštích dnech se k tématu vzniku české koleje v Římě vrátíme s dalšími hosty.

Markéta Šindelářová