22.12.2009 

Životní prostředí i klima jsou témata, která si zaslouží úvahy méně banální než ty, které bývají šířeny i samotnými ekologisty. Nihilistické myšlení se svým odmítáním jakékoli objektivní hodnoty a pravdy působí těžké škody, pokud je aplikováno v ekonomii. Stačí pomyslet na katastrofální škody, které jsou důsledkem malthuziánského předsudku, podle něhož růst populace vyvolává chudobu.

Za zmínku stojí i škody, způsobené utilitaristickými doktrínami, které chápou ekonomii nezávisle na etických hodnotách, a vyvolaly krach celé jedné ekonomické struktury. Také morální autonomie ekonomiky, podporující relativismus, přispěla k tomu, že hodnota je spatřována jenom v tom, co je hmatatelné, a šíří tak krajně konzumní a materialistické přístupy.

Avšak v otázce životního prostředí vyvolává nihilistické myšlení škody snad ještě větší. Nejprve se snažilo přesvědčit člověka, že je pouze inteligentním živočichem a že má možnost dělat cokoli bez jakéhokoli pravidla, přičemž vyhnalo na maximum jeho egoismus v jeho výlučné touze po moci. Potom se pokoušelo udusit přesvědčení, že lidský život má smysl, a že je v důsledku toho třeba přikládat smysl jen činům člověka. Nyní si nárokuje, že vyřeší klimatické problémy, ve kterých panuje velký zmatek, a to prostřednictvím denatality a deindustrializace, místo aby se prosazovaly hodnoty, které přivedou jedince k jeho původní důstojnosti.

Konference o klimatu v Kodani tento trend potvrzuje a působí spíše střety než řešení. Střety nejenom mezi manifestanty a policií, ale také mezi bohatými a chudými zeměmi, mezi vědci a politiky, mezi různými mocenskými skupinami. Takto se stává stále obtížnější nejen sama představa nějakého řešení, ale pochopení toho, co je skutečným problémem.

Ve skutečnosti totiž chybí strategická vize problému právě v důsledku rozšířeného nihilismu, který začíná teoretizovat o absenci hodnoty lidského života ve srovnání s domněle centrálním postavením přírody, která je člověkem pouze poškozována - Benedikt XVI. to nazývá ekocentrismus. Jakoby příroda sama byla hodnotou, jež přesahuje lidskou bytost a obejde se bez ní. Popíráním pravdy se však otázky životního prostředí nevyřeší, stejně jako nelze tímto způsobem ovládnout globální ekonomiku.

V souvislosti s životním prostředí se tedy usiluje o vágní dohody o škodlivých emisích, bez ohledu na etické premisy a společně sdílená vědecká hlediska. Nihilistické myšlení hrozí přetvořit proces globalizace, jenž je pro chudé země v podstatě pozitivní, na nepořádek, který zavinil homo economicus, který je příčinou poškozování životního prostředí a tím i kandidátem na sebezničení.

Blais Pascal napsal: ?Je pravda, že existují přirozené zákony, ale narušený rozum považuje všechno za narušené?. A zdá se, že narušena je i schopnost objektivně zvážit hodnotu globální ekonomiky, technologizovaného trhu, ekonomické svobody. Toto jsou pouhé prostředky. Ale v rukách inteligentního a egoistického živočicha vedou k nadužívání, které poškozuje i životní prostředí. Ekologisté proto dělají dobře, když usilují o větší pozornost ve vztahu k přírodě. Ale udělali by lépe, kdyby četli také Caritas in veritate. Pochopili by proč, ale především pro koho je třeba životní prostředí chránit.

Z Osservatore Romano, vyd. 17.12.2009,
přeložil Milan Glaser

Ettore Gotti Tedeschi

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.