8.8.2010
Benedikt XVI. před Angelus, Castel Gandolfo
Drazí bratři a sestry,
Ve čtení z evangelia této neděle pokračuje Ježíšova řeč k učedníkům o hodnotě lidské osoby v Božích očích a neužitečnosti pozemských starostí. Nejde o chvalořeč na nezúčastněnost. Nasloucháme-li ubezpečujícímu Ježíšovu pozvání ?Neboj se malé stádce! Váš Otec rozhodl, že vám dá království? (Lk 12,32), naše srdce se otevírá k nové naději, která osvěžuje a oživuje konkrétní život: máme jistotu, že ?evangelium není jen pouhým sdělením čehosi, co je možné se dozvědět, ale jde o sdělení, které účinně působí, vytváří skutečnosti a mění život. Temná vrata času, budoucnosti, byla otevřena dokořán. Kdo má naději, žije jinak; byl mu totiž darován nový život.? (Spe salvi, 2). Jak čteme v úryvku z listu Židům v dnešní liturgii, Abraham se vydává na cestu s důvěřivým srdcem v naději, kterou mu otevírá Bůh příslibem země a ?nespočetného potomstva? a jde, aniž by věděl kam, a spoléhá pouze na Boha (srov. 11, 8-12). A Ježíš v dnešním evangeliu za pomoci tří podobenství ilustruje, jak čekání na dovršení ?blažené naděje?, Jeho příchod, má ještě více podněcovat k intenzivnímu životu, plnému dobrých skutků: ?Prodejte svůj majetek a rozdejte na almužnu. Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se k němu zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere? (Lk 12,33). Je to pozvání používat věci bez sobectví, bez žízně žádostivosti či nadvlády, nýbrž podle logiky Boží, logiky pozornosti ke druhému, logiky lásky, jak to shrnuje Romano Guardini, ?formou vztahu, počínaje Bohem a vzhledem k Bohu? (Accetare se stessi, Brescia 1992, str. 44).
V této souvislosti chci obrátit pozornost k několika svatým, které si připomeneme tento týden a kteří založili svůj život, vycházejíce od Boha a vzhledem k Bohu. Dnes si připomínáme svatého Dominika Guzmana, zakladatele dominikánského řádu ze 13. století, který plnil poslání učit společnost o pravdách víry, na což se připravoval studiem a modlitbou. V téže době svatá Klára z Assisi, kterou si připomeneme ve středu, pokračovala ve františkánském díle založením řádu klarisek. 10. srpna si připomeneme svatého jáhna Vavřince, mučedníka ze 3. století, jehož relikvie jsou uctívány v bazilice sv. Vavřince za hradbami. A nakonec si připomeneme další dva mučedníky 20. století, kteří sdíleli stejný úděl v Auschwitz. 9. srpna vzpomeneme svaté karmelitky Terezie Benedikty od Kříže, Edity Stein, a 14. srpna františkánského kněze, svatého Maxmiliána Maria Kolbeho, zakladatele Vojska Neposkvrněné Panny Marie. Oba prošli temnou dobou 2. světové války, aniž by kdy ztratili ze zřetele naději, Boha života a lásky.
Důvěřujme v mateřskou oporu Panny Marie, Královny všech svatých, která láskyplně sdílí naše putování. Obraťme se k Ní svojí modlitbou.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2025 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.