Rádio Vaticana

V kameni vytesaná kniha, která mluví o Bohu

8.11.2010

o Sagrada Familia s architektem a farářem Gaudího veledíla

Vraťme se nyní ještě jednou do Barcelony, do chrámu Svaté rodiny, který včera vysvětil Benedikt XVI. Antonio Gaudí v něm dal světu velkolepé dílo sakrální architektury, které v našich časech nemá obdoby. Od položení základního kamene uplynulo téměř 130 let a k úplnému dokončení bude zapotřebí dalších dvacet let.

Chrámem Sagrada Familia nás bude provázet jeho farář, který je zároveň postulátorem architektova beatifikačního procesu P. Lluis Bonet, a britský architekt Mark Burry, který se od roku 1979 angažuje v realizaci geniálního Gaudího projektu.

?Jsem dnes asi posledním člověkem v našem týmu, který pracoval ještě tradičními metodami, tak jako Gaudí. Právě proto jsem dostal na starost zavádění nových technologií, zejména počítačů. Podařilo se nám přenést Gaudího metodologii do světa informatiky. Ukázalo se ale, že normální programy, vyvinuté pro architekty, se k tomu vůbec nehodí. Museli jsme použít programy, které používají inženýři při navrhování letadel a lodí. Potřebovali jsme úplně jiný pohled na prostor. Ukázalo se, že Sagrada Familia má mnoho společného s aeronautikou. Díky tomu jsme nepřišli o nic z Gaudího a získali jsme spoustu času.?

Potíže, o nichž mluvil Mark Burry, mají původ ve specifickém stylu španělského architekta. Jak poznamenává P. Bonet, architekt spojoval gotické formy s prvky inspirovanými bezprostředně přírodou, bohatým světem fauny i flóry.

?V podstatě lze říci, že Gaudí se zahleděl do geometrické struktury přírody: stromů, rostlin, lidského těla, ale také do hor nebo moře. Byl totiž přesvědčený, že příroda vede k Bohu. Říkával: Mým místem je strom před oknem. Všechno pochází z velké Knihy přírody. Stvoření světa podle něj ještě neskončilo. Všichni, kdo zkoumají zákony přírody, aby na jejich základě vytvářeli nová díla, spolupracují se Stvořitelem. Gaudí tímto způsobem polemizoval s neogotikou. Znal dobře tento styl a provedl jeho reformu. Je to gotika proměněná v přírodu, je otevřená, připomíná nebe rozjasněné hvězdami.?

V současnosti byl dokončeno 60% projektu. Chrám pojme 8 tisíc lidí. Podle projektu má tři velké portály věnované tajemství Kristova Narození, Umučení a Slávy. Každý z nich má tři vstupy, symbolizující teologální ctnosti, víru, naději a lásku. K východu se obrací portál Narození, který má být obrazem života. Stylově se odvolává ke gotice a v bohatém ornamentu čerpá z rozmanitosti přírody, plné života. Oproti tomu portál Umučení je hned na první pohled formálně oproštěný, strohý, stylově inklinující ke kubismu. Třetí, k jihu obrácené průčelí, věnované Kristovu oslavení není ještě dokončeno.
Exteriér chrámu se svými osmnácti věžemi různých velikostí je jednou z dominant města. Každá z věží má svou dedikaci, 12 jich představuje apoštoly, 4 evangelisty ? jak připomínají jejich atributy, další ? hvězdami završená ? je věnována Marii a nade vším dominuje věž Ježíšova, vysoká 170 m. Ve dne se sluneční svit odráží v jejích mozaikách a v noci je osvětlována z jiných věží.

?Gaudí chtěl, aby tento chrám zpřítomňoval církev a Evangelium uprostřed města. To byla zásadní a prvotní idea. Inspiroval se u velkých katedrál středověku. Mělo to být svědectví víry, teologický traktát svého druhu, v kameni vytesaná kniha, která mluví o Bohu. Odtud ty věže, které zobrazují Krista, Marii, evangelisty a apoštoly. Veškerá zobrazení mají místo nikoliv uvnitř, nýbrž venku. Tam je vyřčeno celé křesťanské mystérium, ve shodě s liturgickým cyklem. Zkrátka: tajemství církve uprostřed města. Tento chrám může být základem katecheze, hlásání Ježíšovy radostné zvěsti.?

Gaudí zahájil práci na chrámu Svaté rodiny v roce 1883 - bylo mu něco přes třicet let ? a věnoval jí celý život. Realizoval jen zlomek projektu, ale následovníkům nechal velmi podrobné plány, doplněné tisíci detailních kreseb. Část z nich zničili revolucionáři za občanské války. Komunisti dokonce znesvětili architektův hrob a rozestavěný chrám chtěli strhnout. Gaudí nicméně od počátku věřil, že dílo bude dokončeno, navzdory nesmírným finančním nákladům. Důvěřoval sv. Josefovi, do jehož patronátu projekt zvlášť svěřil, a také štědrosti dárců. Sagrada Familia je totiž votivním chrámem, budovaným pouze a výlučně z darů, říká architekt Mark Burry.

?Když provádím hosty po tomto chrámu, ptají se mě vždycky, kolik peněz investoval stát a kolik Církev. A já mohu vždy hrdě odpovědět, že je to chrám, kteří platí věřící sami. Úplně to mění kontext, v němž Sagrada Familia vzniká.?

Chrám Svaté Rodiny je tedy zvláštním svědectvím víry. Těch, kdo na něj přispěli, ale především architekta samotného.

?Gaudí měl od dětství ? díky své matce ? velmi živou víru. Na přírodu hleděl jako na dílo Boží. Během studií se specializoval na sakrální architekturu. Když začal projektovat Sagrada Familia, začal studovat liturgiku, Bibli a spiritualitu, aby dostál takovému úkolu. Byl tehdy už známým a ceněným architektem. Vzdal se celé řady jiných projektů, které mu mohly přinést majetek. Zcela se zasvětil tomuto dílu, k Boží chvále. V tom ohledu byl skutečně neobyčejným architektem, nehonil se za ziskem. Život skončil v chudobě.?

Na závěr dodejme, že v roce 1992 byl zahájen beatifikační proces Antonia Gaudího. Jeho diecézní fáze už je zakončena a akta byla předána do Říma. Jak uvádí P. Bonet, jeho kult je velmi živý. Každý den potkáte před architektovým hrobem věřící, prosící o jeho přímluvu.

Připravila Johana Bronková

Johana Bronková