Otevřená diskuse o krizi v církvi

22.11.2010 

s Petrem Seewaldem, autorem knižního rozhovoru s Benediktem XVI.

Už zítra bude představena světové veřejnosti nová kniha rozhovorů s Benediktem XVI., nazvaná Světlo světa. O jejím vznikání pohovořil pro italský deník Il Foglio její autor, Peter Seewald. Jak říká, dlouholeté kontakty s Josefem Ratzinger změnily jeho život: z komunisty se stal znovu katolíkem.

Všechno začalo roku 1993. Pracoval tehdy jako novinář v mnichovském deníku Süddeutsche Zeitung. Kdosi tam přišel s nápadem udělat rozhovor s kardinálem Ratzingerem, který se v Mnichově nikdy netěšil velké popularitě. Už jako tamní arcibiskup dostal titul Panzerkardinal. Když odešel do Vatikánu, začalo se mu říkat Velký inkvizitor. Rozhovor s bavorským kardinálem měl vyjít v sobotní příloze novin. Úkol svěřili Seewaldovi. ?Tenkrát stačilo jakžtakž znát desatero, abyste platili za specialistu na teologii,? vzpomíná novinář.
To byl začátek série rozhovorů. V roce 1996 vyšly knižně pod titulem Sůl země, a v roce 2000 další Bůh a svět. Zítra, 23. listopadu, tedy vychází už třetí knižní titul Světlo světa. Původní záměr byl představit pětiletou bilanci pontifikátu. Kniha se ale nakonec neomezuje na sumarizaci minulého. Papež se dotýká základních otázek lidské existence, jako smysl života, pokrok, hodnoty, role výchovy. Mluví o eschatologických otázkách, jako konec světa nebo nový příchod Krista, které často patří mezi tabu dnešní Církve.

Seewald ujišťuje, že četba stojí za to. ?Především proto, že žijeme v době velkých proměn. V okamžiku velmi delikátním pro Církev a víru. Mnoha lidem se ta kniha nebude líbit. Jedněm se nebude líbit, jak papež trvá na svých názorech. Jiným, že obraz papeže, který z ní vyvstává, ani trochu neodpovídá tomu, jaký vytváří značná část médií. Kniha neuspokojí ani určité kruhy církevního světa,? naznačuje Seewald. Přesto je přesvědčen, že ?Světlo světa? promluví k mnoha lidem díky ?jasnosti pohledů, pravdě, kterou hájí, a prorockým slovům?.

Německý novinář si je vědom privilegia, jakého se mu dostalo. Ještě nikdo nedělal s papežem rozhovor takovým způsobem, tváří v tvář. Jistě, už Pavel VI. udělil rozhovor Jeanu Guittonovi a Jan Pavel II. André Frossardovi a Vittorio Messorimu. Tam šlo ovšem o písemné odpovědi na zaslané otázky, nikoliv tedy o typicky novinářský rozhovor. Peter Seewald požádal Benedikta XVI. o rozhovor už před dvěma lety. V téže době se o to pokusil také Vittorio Messori. Papež odmítl oba, kvůli mnoha povinnostem. Místo rozhovoru tenkrát Seewald vydal biografii Josepha Ratzingra, nazvanou ?Benedikt XVI.: portrét zblízka?.

Minulý rozhovor s Josephem Ratzingerem vedl v roce 2000. Měl tehdy k dispozici celý týden v opatství na Monte Cassinu. Tentokrát setkání probíhala v Castel Gandolfu. Navštívil papeže šestkrát, každý den ke zhruba hodinovému setkání. ?Trochu z mojí hlouposti,? přiznává Seewald. Nahrával totiž rozhovor jednak na digitálním přístroji, ale pro jistotu také na obyčejném magnetofonu, s hodinovou kazetou. Když kazeta skončila, přetrhla se také naše rozmluva. Jakmile totiž papež zaslechl, že se magnetofon zastavil, řekl nashledanou zítra a rozloučil se. Celkem jsem tedy nahrál kolem sedmi hodin rozhovoru, uvádí Seewald.

Kniha má tři části: první nese nadpis ?Znamení času?. Papež se v ní zastavuje u aktuálních otázek kolem Církve a různých krizí, kterými procházela v poslední době, jako sexuální skandály nebo kauza biskupa Williamsona.

Druhá část je bilancí potifikátu: ?Je to oddíl zvlášt důležitý, zejména v Německu,? zdůrazňuje Seewald. ?Zdejší média jsou velmi uniformovaná. O Vatikánu se informuje pouze, když je něco špatně. Ani biskupská konference není velkým papežským spojencem. Musíte brát v úvahu, že Německo je zemí reformace, rozdělení Církve. Odtud také to nepřátelské nastavení, které nikdy nevyhaslo. Ale jsme také zemí, která zredukovala celou svou historii na 12 let nacismu. Musíme rekonstruovat své dějiny, do kterých patří rovněž celé tisíciletí, v němž byli Němci Svatou říší římskou,? říká německý novinář.

Třetí část rozhovoru s Benediktem XVI. vybíhá do budoucnosti. Padají otázky na věci, v nichž je církev vnímána negativně: jako celibát, svěcení žen nebo rozvody. Seewald nicméně varuje, že kniha nemá charakter teologické disputace. ?Je to spíš otevřená diskuse o krizi v církvi, o problémech společnosti. Má být především apelem na církevní instituce, svět a každého člověka, protože tak to dál nejde; lidstvo prochází přelomovými okamžiky,? říká německý novinář a cituje papežova slova: ?Je tolik problémů, které by se měly vyřešit, ale nestane se tak, dokud v centru nebude Bůh.?

Nejednou se Peter Seewald v rozhovoru s deníkem Il Foglio vrací ke svému prvnímu setkání s Josephem Ratzingerem. Psal se rok 1993, bylo mu 39 let a do kostela nezabloudil už dávno. Pocházel sice z katolické rodiny, ministroval a dokonce pomýšlel na kněžství, v 19 letech ale z Církve oficiálně vystoupil a stal se marxistou. V roce 1976 založil krajně levicový týdeník. Časem ale rezignoval na politickou činnost a stal se novinářem. Nejprve v hamburském Der Spiegel a pak v již zmíněném Süddeutsche Zeitung v Mnichově. Když dostal za úkol točit s kardinálem Ratzingerem, v první chvíli odmítl. ?Nebyl můj typ,? vzpomíná Seewald. Když se pak ale pustil do práce a začal číst všechno, co se o něm psalo, všiml si, že je to stále jedno a to samé. ?Ratzinger byl pro německá média něco jako červená plachta pro býka. A tak je tomu dodnes,? přiznává.

Osobní setkání s kardinálem Ratzingrem bylo pro Seewalda hlubokým zážitkem. Ukázalo se, že je to úplně jiný člověk, než čekal. ?Jistě, Joseph Ratzinger je konzervativní v tom smyslu, že zůstává věrný evangeliu, tradici církve a tomu, co řekli velcí otcové Církve. Je pravda, že nemá v úmyslu rezignovat z osvědčených věcí a nemá rád teologické experimenty. Je nicméně naprosto současný ve svém usilování proniknout k jádru věci, například v otázce, které z aspektů Církve jsou historicky podmíněné, a tedy mohou být vypuštěny, a které nikoliv.?
Podstatná část nové knihy se týká sebereflexe Církve. Benedikt XVI. ji vybízí, aby se přestala zabývat sama sebou a více se věnovala tajemství evangelia v jeho velikosti, prozrazuje Seewald.

Německý novinář přiznává, že setkání s kard. Ratzingerem pro něj znamenalo začátek návratu k víře. ?Začal jsem uvažovat, čím je pro mě náboženství, zda se ex-komunista může vrátit do církve. A jednoho dne jsem pochopil, že ideály, které mě v mládí fascinovaly, najdu v Kristu. Stačí číst evangelium. Jsou v něm všechny odpovědi na mladické otázky, odpovědi daleko radikálnější než ty, které dal Marx ve svém Manifestu.? Jako konvertita nicméně přiznává, že Církev ne vždy těmito ideály žije, někdy se vydává cestou kompromisu, přizpůsobuje se světu.

Peter Seewald se oficiálně vrátil do Církve už po zveřejnění první knihy rozhovorů s Josephem Ratzingerem. Nepřál si však, aby ty dvě události byly spojovány, například kvůli reklamě.

Při zpětném pohledu na letošní setkání s Benediktem XVI. Seewald poznamenává, že papež se za pět let pontifikátu změnil. Stal se diplomatičtější. Přispěla k tomu mimo jiné řezenská chyba. Benedikt XVI. o tom mluví v rozhovoru. Nečekal, že jeho přednáška bude čtena v politických kategoriích, prozrazuje Seewald. Zároveň je přesvědčen, že ne všichni papežští spolupracovníci vždy dostojí výši svého úkolu. ?A přece ? poznamenává ? za jeho pontifikátu nebylo demisí. Dřív než papež někoho propustí, říká si: Pokud Pán Bůh dokáže psát rovně na křivých linkách, musím se spokojit s těmi, které jsem dostal a s nimi spolupracovat. Činí tak s přesvědčením, že je jen služebníkem Církve, kterou vede někdo jiný,? připouští německý novinář, autor knižnich rozhovorů s Josephem Ratzingerem. Nejnovější, Světlo světa, vychází už zítra.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.