Egyptský jezuita, o. Samir: Jsme církví mučedníků

3.1.2011 

V Egyptě dochází k neustálému růstu napětí mezi muslimy a křesťany ? řekl pro Vatikánský rozhlas o. Khalil Samir, egyptský jezuita a profesor Papežského institutu orientálních studií v Římě, kterého jsme požádali o komentář k tragickému začátku nového roku pro koptské křesťany. 22 křesťanů zahynulo a více než 40 je raněných po explozi nálože v automobilu zaparkovaném před koptským kostelem v Alexandrii. Nálož byla odpálena ve chvíli, kdy se křesťané rozcházeli do domovů po děkovné bohoslužbě na přelomu starého a nového roku.

Egypt je odedávna centrem islámského fundamentalismu, sílícího zejména v posledních letech kvůli slabosti světské politické autority, vysvětluje p. Samir. Fundamentalisti se snaží využít současnou ekonomickou krizi k dalšímu oslabení pozice vlády. Podněcují nepokoje s cílem převzít nakonec vládu v zemi.
Egyptská společnost není bohužel příliš vzdělaná a náboženství chápe velmi jednoduchým způsobem. Také proto získávají fundamentalisti snadno sympatie skrze provokování konfliktů a pobídkám ke škození křesťanské komunitě, poznamenává jezuita. Podobně tomu bylo v případě dvou koptských žen, údajných konvertitek k islámu, což ovšem nikdy nebylo potvrzeno. Prý byly násilně zadržovány v klášterech. Ve skutečnosti šlo o případ manželské krize a neporozumění v rodině, kterého bylo zneužito jako záminky k vytvoření napětí a rozruchu. Hlavním cílem bylo ve skutečnosti roznítit politické konflikty a destabilizovat vládu. Křesťané jsou tedy jen záminkou používanou k posílení pozice islámských fundamentalistů, uvádí egyptský jezuita.

Mnoho umírněných představitelů islámu zároveň jasně vydřaje nesouhlas s útoky na křesťany. Období příprav na svátky Narození Páně, které se v Egyptě slaví podle koptského kalendáře (v noci z 6. na 7. ledna), mělo mít duchovní charakter spojený s postem a modlitbou. Zároveň my, egyptští křesťané, máme neustále na paměti, že jsme církví mučedníků. Dokonce ani náš letopočet se nepočítá od Krista, nýbrž od Diokleciánova pronásledování v roce 284. Dnes musíme být znovu připraveni obětovat život pro svou víru, říká P. Samir.
Zároveň si musíme uvědomit, že Koptové jsou původním obyvatelstvem, jejich předky jsou starověcí obyvatelé Egypta a dokonce o sobě říkají, že jsou potomky faraonů. Všichni o tom vědí, muslimové i politici. Pro Kopty jsou právě muslimové přistěhovalci. Po mnoho let obě komunity žily v relativním pokoji. Diskriminace a pronásledování začínají s povstáním radikálního islámského hnutí před zhruba 40 lety. Jejich projevem je především diskriminace zakotvená v právním systému. Jediné, o co dnes křesťané v Egyptě usilují, je sociální rovnost, kterou islámské právo negarantuje, uvedl pro vatikánský rozhlas egyptský jezuita.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.