10.4.2011 

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Do Velikonoc zbývají dva týdny a všechna biblická čtení této neděle mluví o vzkříšení. Nikoli o Ježíšově vzkříšení, které propukne jako absolutní novota, ale o našem vzkříšení, po kterém toužíme a které nám daroval právě Kristus svým zmrtvýchvstáním. Smrt pro nás vskutku představuje jakousi zeď, která nám brání vidět dál. Naše srdce však přece míří za tuto zeď, a třebaže nemůžeme poznat to, co zakrývá, myslíme, představujeme si a pomocí symbolů vyjadřujeme naši touhu po věčnosti.

Prorok Ezechiel zvěstuje hebrejskému lidu v exilu, daleko od Izraelské země, že Bůh otevře hroby deportovaných a umožní jim vrátit se do vlasti, aby spočinuli v pokoji (srov. Ez 37,12-14). Tato pradávná touha člověka být pohřben společně se svými předky je touhou po „vlasti“, která ho přijme na konci pozemských námah. Toto pojetí v sobě ještě nezahrnuje ideu osobního vzkříšení z mrtvých, která se objevuje až na konci Starého zákona, a ani v době Ježíšově nebyla přijímána všemi Židy. Ostatně, také mezi křesťany je víra ve vzkříšení a v život věčný nezřídka provázena mnoha pochybnostmi a četnými rozpaky, protože jde přece jen o skutečnost, která přesahuje meze našeho rozumu a vyžaduje úkon víry. V dnešním evangeliu o vzkříšení Lazara nasloucháme hlasu víry z úst Lazarovy sestry Marty. Ježíšovi, který ji říká: „Tvůj bratr vstane“, odpovídá: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den“ (Jan 11,23-24). Ježíš ji však odvětí: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky“ (Jan 11,25-26). Toto je pravá novota, která propuká a překonává veškeré bariéry! Kristus zbořil zeď smrti. V Něm přebývá veškerá plnost Boha, který je život, věčný život. Proto nad ním smrt neměla moc a vzkříšení Lazara je znamením Jeho plné moci nad fyzickou smrtí, která je pro Boha pouhým spánkem (srov. Jan 11,11).

Existuje však jiná smrt, za kterou Kristus zaplatil nejtužším bojem, ba přímo cenou kříže, totiž duchovní smrt, hřích, který ohrožuje existenci každého člověka záhubou. Kvůli přemožení této smrti Kristus podstoupil smrt, a Jeho Zmrtvýchvstání není návratem do předešlého života, nýbrž otevřením nové reality, nové „země“, která se nakonec spojí s nebesy v Bohu. Proto svatý Pavel píše: „Když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás“ (Řím 8,11).

Drazí bratři, obraťme se k Panně Marii, která už má podíl na tomto Vzkříšení, aby nám pomohla říkat s vírou: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět“ (Jan 11, 27) a abychom doopravdy objevili, že On je naší spásou.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.