21.5.2011 

„Křesťanská vize neodporuje vědě, ani výdobytkům lidského důvtipu,“ zdůraznil Benedikt XVI. v promluvě k akademické obci milánské Katolické univerzity. Přibližně 7000 studentů a profesorů se setkalo se Svatým otcem dnes dopoledne v aule Pavla VI. u příležitosti 90. výročí založení této instituce.

„Stavět se do postoje uzavřenosti či se distancovat od nabídky víry – poznamenal papež – znamená zapomínat na to, že v dějinách byla a dosud je kvasem kultury a světlem inteligence“. Víra a kultura jsou neoddělitelně spojeny, ale důraz kladený v naší rychle se měnící době na produktivní, technické a ekonomické discipliny, je provázen „redukováním lidského horizontu na to, co je měřitelné“, podotknul Benedikt XVI. Humanitní vědy v důsledku toho „postupně chátrají“ a soudobá kultura se snaží „vytlačit náboženství mimo prostor racionality“:

„Čím více empirické vědy monopolizují teritorium rozumu, zdá se jakoby ubýval prostor pro důvody víry, takže náboženská dimenze je vykazována do sféry soukromých mínění.“

Křesťanská perspektiva však nijak neprotiřečí vědění, ani výdobytkům lidského génia, nýbrž považuje víru za „horizont smyslu, cestu k plné pravdě a vůdkyni autentického rozvoje.

„Bez zaměření k pravdě, bez postoje jejího pokorného a usilovného hledání, se každá kultura rozpadá, upadá do relativismu a vyprchává. Je-li však chráněna před uštknutím redukcionismu, který ji ochromuje a ohraničuje, může se otevřít k opravdu osvícené interpretaci reality a plnit tak autentickou službu životu.“

Teologický horizont může a má zhodnocovat všechny zdroje rozumu. Otázka Boha – připomněl papež – „není abstraktní, nýbrž prostoupená každodenní realitou, a tím se stává ústřední otázkou, na níž radikálně závisí objev smyslu světa i života“.

„Obeznámenost s vírou proto osvěcuje lidské tázání, interpretuje, zlidšťuje a integruje ho do dobrého jednání, vymaňuje ho z pokušení myšlenkového kalkulu, který manipuluje věděním a s vědeckými objevy zachází jako s nástroji ovládání a poroby člověka.“

Horizontem, který oživuje univerzitní práci, pokračoval Benedikt XVI., je a má být autentické nadchnutí se pro člověka. Jedině ve službách člověku se věda opravdu rozvíjí:

„Sloužit člověku znamená konat pravdu v lásce, milovat život a vždy jej respektovat, počínaje situacemi, v nichž je křehký a bezbranný. A právě to je naším úkolem zvláště v dobách krize. Dějiny kultury ukazují, že důstojnost člověka byla plně rozpoznána teprve ve světle křesťanské víry.“

Řekl mimo jiné Benedikt XVI. při dnešní setkání s akademickou obcí milánské Katolické univerzity.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.