Rádio Vaticana

Benedikt XVI. ke 150. výročí deníku Osservatore Romano

1.7.2011

Svatý otec zaslal apoštolský list deníku „L´Osservatore Romano“, který vyšel poprvé právě před 150 lety, 1.července 1861. Ve svém poselství, které bylo otištěno pod titulkem „Služba pravdě a spravedlnosti“, nazývá noviny Svatého stolce „deníkem idejí, nástrojem formace a nejen pouhé informace“. Připomíná jedinečnost a zodpovědnost deníku, který již století a půl zprostředkovává papežské magisterium, a jenž nyní čelí „období, v němž chybí opěrné body a Bůh je vytěsňován z mnohých společností, byť byly založeny na starých křesťanských tradicích“.

Již od samého počátku bylo cílem deníku hájit principy spravedlnosti, plynoucí z přesvědčení, že - podle Kristových slov – dobro nebude přemoženo. Již od prvního čísla ročníku 1862 tak můžeme pod hlavičkou deníku nalézt dvě latinská motta – první Unicuique suum je převzaté z římského práva a druhé Non praevalebunt z Matouškova evangelia (Mt 16,18). Zánik Papežského státu roku 1870 původně soukromým deníkem neotřásl. Svatý stolec se naopak o patnáct let později rozhodl noviny koupit, čímž vzrostla jejich prestiž a autorita. Ve dvacátém století se vatikánský deník díky své nezávislosti a odvážnému postoji vůči diktaturám stal „orientačním majákem“, jak jej nazval kardinál Montini, pozdější papež Pavel VI., u příležitosti sta let jeho trvání.

V druhé polovině 20.století se noviny v různých jazykových edicích rozšířily do celého světa – v současné době je jazykových verzí osm, včetně indické malajalámštiny. Před třemi lety byla tradiční tištěná vydání obohacena i o internetovou podobu. Z původního večerníku, který vznikl ze soukromé iniciativy, definoval se jako „politicko-náboženský“ a obracel se k úzkému kruhu čtenářů se Osservatore od roku 2000, společně s dalšími italskými deníky, dostává do školních lavic v rámci iniciativy „Denní tisk ve třídě“, podporované italskou vládou.

Benedikt XVI. v závěru svého poselství vyzval novináře, aby svou pozornost zaměřili na dialog s křesťanským východem, ekumenické úsilí církví, spolupráci s židovskou komunitou a dalšími náboženstvími, problematiku bioetiky i názory žen. Připomněl, že je důležité otevřít se novým přispěvatelům, mezi nimiž se stále častěji objevují i ženy.

Jana Gruberová