Rádio Vaticana

Přicházejí nám na mysl zástupy hladovějích v Africkém rohu

31.7.2011

Benedikt XVI. před Angelus, Castel Gandoflo

Drazí bratři a sestry,
Evangelium této neděle popisuje zázrak rozmnožení chlebů, které vykoná Ježíš pro zástup lidí, kteří šli za ním, aby jej slyšeli a byli od něho uzdraveni z různých nemocí (srov. Mt 14,14). K večeru k němu přistoupili učedníci a řekli, aby rozpustil zástup, aby se lidé mohli rozejít po vesnicích a koupit si něco k jídlu. Pán však měl v úmyslu něco jiného: „Vy jim dejte jíst“ (Mt 14,16). Oni však neměli než „pět chlebů a dvě ryby“. Ježíš tedy vykoná gesto, které odkazuje na eucharistii: „Vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby, dal učedníkům a učedníci zástupům“ (Mt 14,19). Zázrak spočívá v bratrském dělení se několika chleby, které poté, co byly svěřeny Boží moci, nejenom stačí pro všechny, ale dokonce přebývají, takže naplní dvanáct košů. Pán vybízí učedníky, aby sami rozdělovali chléb zástupům a tak je učí a připravuje na jejich budoucí apoštolské poslání, kdy budou roznášet všem pokrm Slova života a svátosti.

V tomto zázračném znamení se prolíná vtělení Boha a dílo vykoupení. Ježíš totiž „vystoupil“ z lodi, aby se setkal s lidmi (srov. Mt 14,14). Svatý Maxim Vyznavač prohlašuje, že Boží Slovo, „se z lásky k nám snížilo k tomu, aby se zpřítomnilo v těle, vzešlé z nás a podobné nám s výjimkou hříchu, a předložilo nám nauku takovými slovy a příklady, jež jsou vhodné pro nás“ (Ambiguum 33: PG 91, 1285 C). Pán nám tady nabízí výmluvný příklad svého soucitu s lidmi. Přicházejí nám tu na mysl zástupy bratří a sester, kteří v těchto dnech v regionu Afrického rohu trpí dramatickými důsledky hladu, který zhoršuje válka a nepřítomnost stabilních institucí. Kristus je pozorný vůči materiálním potřebám, ale chce dát více, protože „člověk hladoví po něčem víc, potřebuje něco víc (Ježíš Nazaretský, Brno 2007, str. 188). V chlebu a vínu je přítomna láska Boží; „v setkání s Ježíšem se takříkajíc živíme samotým živým Bohem, opravdu jíme »chléb z nebe« (Ibid.).

Drazí přátelé, „Ježíš nás činí v eucharistii svědky Božího soucitu s každým bratrem a každou sestrou. Tak se kolem eucharistického tajemství rodí služba lásky k bližnímu“ (Sacramentum caritatis, 88). Dosvědčuje to také svatý Ignác z Loyoly, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova, jehož svátek si dnes připomíná celá církev. Ignác si totiž zvolil život, ve kterém „hledá Boha ve všech věcech a miluje Ho v každém stvoření“ (srov. Stanovy Tovaryšstva Ježíšova, III, 1, 26). Svěřme Panně Marii svoji modlitbu, aby otevřela naše srdce k soucitu s bližními a k bratrskému sdílení.

/Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV