Rádio Vaticana

Zážitek z četby Bible je krásný a obohacuje

3.8.2011

Benedikt XVI. na gen. audienci, Castel Gandolfo

Drazí bratři a sestry,
Jsem rád, že vás mohu spatřit tady na náměstí v Castel Gandolfo a že mohu pokračovat v audiencích, které byly během července přerušeny. Rád bych navázal na téma, které jsme otevřeli, tedy „školu modlitby“. Dnes trochu jiným způsobem, ale aniž bych se vzdálil od tématu, chci poukázat na některé duchovní a konkrétní aspekty, které pokládám za užitečné nejenom pro ty, kdo v určité části světa podobně jako my žijí dobou letních dovolených, ale také pro ty, kteří se věnují každodenní práci.

Ve chvílích, kdy pozastavujeme svoji činnost, zejména během dovolené, bereme nezřídka do rukou knihu, po jejíž četbě zatoužíme. A to je první aspekt, u kterého se chci zdržet. Každý z nás potřebuje dobu a prostor ke ztišení, rozjímání a klidu… Díky Bohu, že je tomu tak! Tato potřeba totiž ukazuje, že jsme učiněni nejenom k tomu, abychom pracovali, ale také, abychom přemýšleli, reflektovali anebo jednoduše sledovali svou myslí a srdcem určité vyprávění, příběh, do něhož se pohroužíme a jakoby se v něm ztratíme, abychom se potom shledali bohatšími.

Je přirozené, že mnohé tyto knihy, které bereme do rukou o dovolené, jsou více méně jakýmsi únikem, a je to normální. Nicméně, mnoho lidí, zvláště pokud mohou mít více času a prostoru, věnují se poněkud náročnější četbě. Měl bych proto takový návrh: proč neobjevit některé biblické knihy, které obvykle zůstávají nepoznány? Anebo takové, z nichž jsme slyšeli během liturgie krátký úryvek, ale které jsme nikdy celé nepřečetli? Mnozí křesťané skutečně nikdy nečtou Bibli a mají o ní pouze velmi omezené a povrchní znalosti. Bible – jak praví samo její jméno – je sbírkou knih, malou „knihovnou“, která vznikla v průběhu jednoho tisíce let. Některé z knížek, které ji tvoří, zůstávají velkou většinou lidí, včetně dobrých křesťanů, téměř nepoznány. Některé jsou velmi krátké, jako kniha Tobiáš, příběh, který obsahuje velice vznešené pojetí rodiny a manželství; anebo kniha Ester, v níž židovská královna svou vírou a modlitbou zachrání svůj lid před záhubou; anebo ještě kratší kniha Rút o cizince, která pozná Boha a zakusí Jeho prozřetelnost. Tyto knížečky lze celé přečíst za hodinku. Náročnějším a skutečně mistrovským dílem je kniha Job, která předkládá velký problém utrpení nevinného; kniha Kazatel, která překvapuje svou zarážející moderností, s níž zpochybňuje smysl života i světa; Píseň písní, skvostná symbolická báseň o lidské lásce. To všechno jsou, jak víte, knihy Starého zákona. A Nový? Určitě je Nový zákon více znám a literární druhy nejsou tak rozmanité. Avšak krása postupné četby celého evangelia stojí za objev, stejně jako lze doporučit Skutky apoštolů nebo některý z listů.

Chtěl bych závěrem, drazí přátelé, pobídnout k tomu, abyste v letních chvílích či během odpočinku měli na dosah posvátnou knihu Bible, abyste ji nově okusili a přečetli si některé z jejích knih, ať už méně či více známých, jako evangelia, ale souvislou četbou. Momenty odpočinku se tak mohou stát nejenom kulturním, ale také duchovním obohacením; umožní poznat Boha a vstoupit do dialogu s Ním, do modlitby. Takovéto prožití dovolené nepostrádá krásu. Vzít do rukou knihu Bible, dopřát si trochu uvolnění a zároveň se ocitnout v rozsáhlém prostoru Božího Slova a prohloubit svou komunikaci s Věčným, je vlastně účelem volného času, který nám dává Pán.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV