18.8.2011
Benedikt XVI. při přivítání mládeží na Plaza Cibeles, Madrid
Drazí přátelé,
Děkuji za vřelá slova, která mně adresovali mladí představitelé pěti kontinentů. Srdečně zdravím všechny ty, kteří se zde shromáždili, mladé lidi z Oceánie, Afriky, Ameriky, Asie a Evropy, včetně těch, kteří sem přijít nemohli. Mám vás neustále na paměti a modlím se za vás. Bůh mi dal milost, že vás mohu vidět a slyšet zblízka a spolu s vámi naslouchat Jeho Slovu.
Ve čtení, které bylo proneseno, jsme slyšeli úryvek z evangelia, který mluví o přijetí Ježíšových slov a jejich uvádění do praxe. Existují slova, která slouží pouze k zábavě a pomíjejí jako vítr; jiná přinášejí mysli určité poučení. Ježíšova slova však musí dorazit do srdce, zakořenit v něm a ztvárňovat celý život. Bez toho zůstávají prázdná a vyprchávají. Nepřibližují nás k Němu. A Kristus tak zůstává daleko jako hlas mezi mnoha jinými hlasy, které nás obklopují a na které jsme si již zvykli. Tento Mistr, jen k nám mluví, učí nikoli to, co převzal od druhých, ale to, čím je On sám, Jediný, který doopravdy zná cestu člověka k Bohu, protože On ji pro nás otevřel, stvořil ji, abychom mohli dosáhnout autentického života, takového, který vždycky a za každých okolností stojí za to žít a který ani smrt nemůže zničit. Evangelium pak vysvětluje tyto věci podmanivým obrazem toho, kdo staví na pevné skále, odolné proti návalům protivenství, zatímco ten, kdo staví na písku, byť na rozkošném místě, jak bychom řekli dnes, při prvním poryvu větru puká a hroutí se. Drazí mladí, naslouchejte doopravdy Pánovým slovům, aby se ve vás stala „duchem a životem“ (Jan 6, 63), aby se stala kořeny, které budou živit vaši existenci, kritériem jednání, které nás připodobňuje osobě Krista: být chudými v duchu, hladovějícími po spravedlnosti, milosrdnými, čistého srdce a milovníky pokoje. Jednejte tak vytrvale každý den, jako se jedná s opravdovým přítelem, který nás neprodá a s nímž chceme sdílet cestu života. Dobře víte, že nekráčí-li se po boku Krista, který nás vede, rozcházíme se po jiných stezkách, jakými jsou naše slepé a sobecké pudy, lichotivé, ale zištné, klamné a vrtkavé nabídky, které po sobě zanechávají prázdno a frustraci.
Využijte těchto dnů k lepšímu poznání Krista a ujistěte se, že jste-li v Něm zakořeněni, pak vaše nadšení a vaše veselí, vaše touhy jít dál, dojít k něčemu vznešenějšímu, až k Bohu, mají stále bezpečnou budoucnost, protože život v plnosti už přebývá ve vás. Nechte jej růst božskou milostí, velkodušně a bez průměrnosti a vezměte vážně do úvahy svatost jakožto cíl. Jsme-li vystaveni slabostem, které nás někdy sužují, počítejme s milosrdenstvím Pána, který je vždy ochoten podat nám znovu ruku a nabízí nám odpuštění skrze svátost pokání.
Stavbou na pevné skále bude váš život nejenom pevný a stabilní, ale přispěje k tomu, že se Kristovo světlo odrazí na vaše vrstevníky a na celé lidstvo, když ukážete platnou alternativu mnohým, kteří se nechali unášet životem, protože základy jejich života nebyly konzistentní. Mnohým, kteří se spokojí sledováním módních trendů, utíkají se k bezprostředním zájmům, zapomínají na pravou spravedlnost nebo se uzavírají do svých názorů namísto toho, aby hledali pravdu bez přívlastků.
Ano, existují mnozí, kteří se považují za bohy a domnívají se, že nepotřebují kořeny, ani základy, kterými by nebyli oni sami. Rádi by sami rozhodovali o tom, co je či není pravda, co je dobro nebo zlo, spravedlnost nebo nespravedlnost; rozhodovali o tom, kdo je hoden života anebo může být obětován na oltáři jiných perspektiv; konali pokaždé nahodilý krok bez nějakého předem daného smyslu a nechali se vést okamžitým podnětem. Tato pokušení číhají neustále. Je důležité jim nepodléhat, protože ve skutečnosti vedou do pomíjivosti jako život bez horizontů, svoboda bez Boha. My naproti tomu víme dobře, že jsme stvořeni svobodnými k obrazu Božímu právě proto, že jsme protagonisty hledání pravdy a dobra, že jsme zodpovědní za své jednání a nejsme pouze slepými vykonavateli. Jsme kreativními spolupracovníky s úkolem pěstovat a zkrášlovat dílo stvoření. Bůh si přeje odpovědného partnera, někoho, kdo s Ním může vést dialog, a milovat jej. Skrze Krista toho můžeme opravdu dosáhnout, a zakořeněním v Něm dáme své svobodě křídla. Není snad toto velkým důvodem naší radosti? Není snad toto pevná půda pro budování civilizace lásky a života, schopné humanizovat každého člověka?
Drazí přátelé, buďte rozvážní a moudří, budujte svůj život na pevném základě, kterým je Kristus. Tato moudrost a rozvaha ať vede vaše kroky a ničeho se nebudete bát a ve vašem srdci bude kralovat pokoj. Pak budete blažení, šťastní, a vaše veselí nakazí druhé. Budou se ptát, co je tajemstvím vašeho života, a objeví, že skála, která nese celou stavbu a na níž stojí celý váš život, je samotná osoba Krista, vašeho přítele, bratra a Pána, Syna Božího, jenž se stal člověkem a který dává konzistenci celému vesmíru. On zemřel pro nás a vstal z mrtvých, abychom měli život, a nyní z Otcova trůnu nadále žije a je nablízku všem lidem a trvale s láskou bdí nad každým z nás.
Svěřuji plody těchto Světových dnů mládeže Nejsvětější Panně Marii, která dovedla přitakávat vůli Boží a učí nás jako žádný jiný věrnosti svému božskému Synovi, kterého následovala až ke smrti na kříži. Rozjímejme o tom všem pozorně na zastaveních Křížové cesty. Modleme se, aby naše dnešní přitakání Kristu bylo také bezpodmínečným přitakáním jeho přátelství na konci těchto Dnů a během celého našeho života. Děkuji.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.