Rádio Vaticana

CCEE zasedala v Albánii

1.10.2011

Evropští biskupové včera večer zvolili nové předsednictví Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) na pětileté období 2011-2016. Potvrdili na druhé volební období dosavadního předsedu Rady kard. Pétera Erdő, budapešťského a ostřihomského arcibiskupa. Místopředsedy byli zvoleni kard. Angelo Bagnasco, janovský arcibiskup, a Mons. Józef Michalik, arcibiskup polské Przemyśli. Nahradí tak dosavadní místopředsedy Rady evropských biskupských konferencí kard. Jean-Pierra Ricarda, arcibiskupa Bordeaux, a Josipa Bozaniće, záhřebského arcibiskupa. Biskupové shromáždění v albánském hlavním městě přijali žádost mons. Milana Šašika, biskupa mukačevské eparchie, o členství v Radě evropských biskupských konferencí, podle návrhu formulovaného Kongregací pro východní církve. Rada tak nyní sestává z předsedů 33 evropských biskupských konferencí a biskupů Lucemburska, Monaka, Kypru, moldavského Kišiněva a ukrajinského Mukačeva. Stálými pozorovateli jsou rovněž předseda kazašské biskupské konference a latinský patriarcha Jeruzaléma.

Rada evropských biskupských konferencí zaslala svým členům dotazník, týkající se nové evangelizace. Na zasedání v Tiraně se nad shromážděnými daty zamýšleli Jean Luc Moens, člen Papežské rady „Cor Unum” a koordinátor městských misií, a Mons. Salvatore (Rino) Fisichella, předseda Papežské rady pro novou evangelizaci.

Z odpovědí na dotazník vyplývá nutnost na příští biskupské synodě “novou evangelizaci” nově definovat. Termín, který vytýčil před 32 lety Jan Pavel II. v krakovské Nové Huti se tolik netýkal novosti, nýbrž obnovy. „Bylo by rozporuplné provádět »starou evangelizaci«”, píší portugalští biskupové. Biskupové ze Slovinska se domnívají, že by dnes bylo vhodné hovořit o “trvalé evangelizaci”.

Ať již evangelizaci přisoudíme jakýkoliv přívlastek, pravdou zůstává, že se dnes nachází před četnými společenskými výzvami, vysvítá dále z dotazníku. “Zatmění Boha”, o kterém hovoří Benedikt XVI., vyjadřující se v sekularizaci, materialismu a ateismu, doprovází “kultura smrti”. Evropa se potýká s fenoménem lidské mobility; degradace náboženství na privátní sféru s sebou nese ohraničení lidské svobody; média často podávají pokřivený obraz církve.

Církev sama by měla povzbudit obnovený misionářský dynamismus ve všech katolících, hledat nová “komunikační místa víry”, využít lidové zbožnosti a poutních míst. Mnohé odpovědi v dotazníku zdůrazňují slabá místa katecheze. Je nutné obnovit racionální základy víry, orientovat inteligenci mladých lidí a předcházet jejich odchodu z církve po ukončení katechetické formace. Pověst církve utrpěla skandály sexuálního zneužívání – opětovně ji mohou vylepšit příklady svatosti v rodinách, katolickém školství, hnutích a komunitách. Adresáty evangelizačního úsilí jsou především sami pokřtění a dalšími přednostními kategoriemi zůstávají rodiny, mladí, média. Mnohé biskupské konference v odpovědích na dotazník podtrhují nutnost evangelizace politického světa.

Jana Gruberová