Jak papež napomáhá ke kariéře

3.10.2011 

aneb jak se stát úspěšným novinářem

Jak získat pověst bystrého novináře a teplé místo v mediální sféře? Co dělat, když se zbrusu novým diplomem v kapse chcete prokázat, že si poradíte i s tak ošemetným tématem jako je církev a papež? Redakce britského týdeníku „Catholic Herald“ si dala tu práci a prozkoumala archivy hlavních deníků, aby poskytla začínajícím novinářům návod k použití. Recept k zacházením s církevním prostředím se ihned setkal s úspěchem, záhy jej přebral dokonce i vatikánský oficiální deník „Osservatore Romano“ (neděle 2, října).

Tak tedy:
Za všech okolností nafukovat rozměry protipapežských protestů. Vezměme za příklad nedávné Světové dny mládeže v Madridu, kde počet prostestujících nepřekročil ani 0,04 procenta účastníků setkání papežem (5 tisíc proti půl druhému milionu). BBC se soustředila téměř výlučně na ty první a systematicky ignorovala skutečný rozsah madridských událostí. Nejinak tomu bylo v Německu. Když proti papeži demonstrovalo několik stovek lidí, BBC mluvila o mnoha tisících. Slovo „mnoho“ si zapamatujete – dělá lepší dojem než přesná čísla, zdůrazňuje londýnský týdeník. A máte-li pochybnosti, co do faktických rozměrů protestů či o tom, zda k nim vůbec došlo, pište obecně, přibližně... A nezapomínejte, že tak jako křesťané budou připraveni nastavit druhou tvář, tak jejich protivníci vám nikdy neodpustí, že jste jim nevysekli povinnou poklonu a nevěnovali mediální pozornost. Telefon do vaší redakce nepomlčí ani na okamžik a nelítostní bloggeři na vás nenechají nit suchou.

Objeví-li se hlasy o kritice papeže ze strany politiků nebo náboženských představitelů, pište o tom jako o faktech a nikdy nic nedementujte, kdyby se snad ukázalo, že se věci mají jinak.
Zapamatujte si také slovo: rozdělení. Mějte je vždycky na špičce jazyka. Skloňujte je ve všech pádech. Pamatujte si, že papež dělí a názory na jeho osobu jsou rozdělené. Míchejte různá křesťanská vyznání. Na lidi, kteří se v náboženství moc nevyznají, to dělá výborný dojem: Církev je rozdělená a rozbitá.

Učitel žurnalistiky vás patrně učil opatrnému nakládání s adjektivy, to ovšem neplatí pro zpravodajství z náboženské oblasti! Nevadí hrubě tesaný titulek ani nedostatek důkazů pro obvinění.
Postoje Církve k morálce jsou dobré k nezávazným žertům a zlehčování a hlavně - nazývejte je „církevní politikou“. Tak - analogicky k životu společnosti – vzniká dojem, že jde o věc dočasnou, stejně proměnlivou jako politika vlády.

Pokud nemáte čas věnovat se hlouběji textům papežských vystoupení, řekněte prostě, že jejich styl je příliš akademický. Uveďte pár obecných věcí, aby lidé pochopili, že prostě nudí.
Shormažďování reakcí a komentářů může být náročné. Vyhýbejte se papežovým přívržencům. Běžte radši za jeho protivníky a trochu je vyprovokujte. Nebojte se, nebudete souzeni za stranickost. Když se omezíte jen na negativní hlasy, vaše publikum uvěří, že každý člověk se zdravým rozumem prostě myslí takhle.

Při výběru fotografií berte ty, které zabírají papeže zezadu. Jsou perfektní, navozují dojem, že je izolovaný a nepopulární. Nedejte se zavést těmi lidmi z jeho blízkosti, kteří ho označují za energického člověka s mnoha sympatizanty.

A ještě jedna věc, často připomínejte Adolfa Hitlera. Zprávě o papeži, ve které alespoň jednou nezazní tohle jméno, něco chybí. Neztrácejte čas s detaily papežské biografie, jakože do Hitlerjugend byl zapsán proti své vůli. Zkrátka do ní patřil - a konec. A pokud se vám podaří v jednom odstavci zmínit Hitlera a nacismus dvakrát, můžete se spolehnout na zláštní bonus.

Rady pro mladé novináře najdete ve verzi ještě podrobnější na stránkách nedělního vydání Osservatore Romano a v originální verzi na stránkách The Catholic Herald. Jejich autorem je anglický publicista Milo Yiannopoulos – a jak sám uvádí, jeho závěry jsou výsledkem pečlivého studia článků věnovaných papežovi v britském tisku.

http://www.catholicherald.co.uk/commentandblogs/2011/09/26/covering-the-pope-a-guide-for-journalists/
Osservatore Romano 2 Ottobre

Johana Bronková

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.