18.10.2011
Jako vítězství života by se dalo označit včerejší rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie. Bylo jím zakázáno patentování technik, které využívají embryonální kmenové buňky, získávané ničením lidských embryí. Evropský soudní dvůr dokonce rozšířil pojem lidského embrya rovněž na neoplodněné vaječné buňky, neboť “okamžikem oplození nastává proces rozvoje lidské bytosti”, na jejíž důstojnost je nutno brát etický ohled.
Rozhodnutí Soudního dvoru EU je vyústěním několik let trvajícího sporu prof. Olivera Brüstleho, který patentoval metodu výroby nervových buněk z kultivovaných lidských embryonálních buněk, a jeho oponenta, organizace Greenpeace, která napadla získávání nervových buněk ze zárodků. Německý neurobiolog Brüstle chtěl nervové buňky z kultivovaných lidských zárodků uplatňovat při léčbě Parkinsonovy choroby nebo stařecké demence. Německý patentový soud případ předal k Evropskému soudnímu dvoru, jehož včerejší průlomové rozhodnutí zakazuje komerční využití procedur a léčiv získaných ničením lidských embryí.
Oliver Brüstle, ředitel Institutu rekonstruktivní neurobiologie na Bonnské universitě, výnos soudu kritizoval, neboť podle něj ohrozí rozvoj vědeckých výzkumů, využívajících kmenové buňky.
Poradce Greenpeace Christoph Then naproti tomu výrok soudu přivítal. Soudní dvůr Evropské Unie podle jeho názoru jasně potvrdil, že člověk musí být ve všech fázích svého rozvoje chráněn před komerčním využíváním. Vědu soudní výnos ohrozí jen málo, neboť již dnes existují alternativy, jak vyrábět kmenové buňky bez ničení embryí. Soud rozhodl ve prospěch pacientů a evropských hodnot - věda musí hledat eticky přijatelné cesty, domnívá se rovněž německý znalec bioetiky Peter Liese.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.