Dodávat naději, kde už žádná není

31.10.2011 

Významná poválečná rakouská básnířka, spisovatelka a rozhlasová autorka Ilse Aichingerová, která zítra slaví devadesátku, není známá svým zrovna přívětivým postojem ke katolické církvi. Přestože její řady již před lety opustila, ve své povídkové sbírce „Kleist, Moos, Fasane“ věnuje jeden text Středisku pomoci pro neárijské katolíky ("Hilfsstelle für nichtarische Katholiken"), které od roku 1940 fungovalo z popudu kardinála Theodora Innitzera při vídeňském arcibiskupství a jehož duší byl jezuita Otec Ludger Born.

Aichingerová byla nucena se jako poloviční Židovka během nacistické okupace neustále skrývat; její sestře se podařilo vycestovat, zatímco babička a další příbuzní zemřeli při deportaci do Minsku. Při ilegálním pobytu ve Vídni se středisko na arcibiskupství, jehož je Aichengerová jednou z posledních pamětnic, stávalo záchytným bodem.

Charismatická osobnost Otce Borna „dodávala naději tehdy, kde už žádná nebyla“, řekla rakouská spisovatelka agentuře Kathpress. „Lidé nacházeli ve středisku morální oporu, která byla možná důležitější než materiální. Znovunabývali pocitu vlastní hodnoty a sebevědomí – a ty jsou koneckonců potřeba nejenom k životu, ale též k umírání. Středisko pomoci pro neárijské katolíky nemohlo samozřejmě nikoho zachránit před smrtí, avšak jeho největší zásluhou bylo vytvoření atmosféry, v níž se smrt dala vydržet“, ocenila pomoc katolické církve zítřejší jubilantka.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.