Řečtí biskupové: sociální situace v zemi je katastrofální

13.2.2012 

Řečtí politici dlouhá léta klamali společnost. Neříkali pravdu o reálném stavu financí. Dnes je pro Řeky těžké smířit se s tím, že musí udělat krok zpět a to o celé půlstoletí. Tak komentuje situaci ve své vlasti katolický arcibiskup Athén, Nikolaos Foskolos:

Pod tlakem Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu řecká vláda včera schválila nový úsporný program, na jehož prosazení závisí udělení dalšího záchranného balíčku o výši 130 miliard euro. Premiér ujišťuje národ, že Řecko nemá jiné východisko a že cena eventuálního bankrotu by byla vyšší než důsledky úsporných opatření. Arcibiskup Foskolos nicméně naznačuje, že krize už nyní dopadá na společnost velmi tvrdě. Církevní charitativní organizace nejsou už schopné odpovídat na rostoucí potřebu pomoci. Reformu přitom potřebuje v první řadě politická garnitura – domnívá se katolický arcibiskup Athén:

Nové reformy dopadají především střední společenskou vrstvu a na chudé, kteří mají platit daně. Nejbohatší jsou naopak šetřeni. Lidé jsou tím vším rozhořčeni a vyčerpáni. Sám vidím, jak tady v Athénách bankrotuje obchod za obchodem. Nemyslím si, že by současný úsporný program mohl postavit Řecko na nohy, protože v nepořádku je celý státní systém. Především ten je třeba zrevidovat. Musím dodat, že pravoslavná církev s nesmírným úsilím pomáhá společnosti. Otevřela mnoho nových jídelen a center pro podporu. Chudých ale přibývá každý den. Také katolická církev sytí každý den 500 dospělých a 80 dětí. Ale naše prostředky se tenčí a nevíme, jak si poradíme v budoucnu.

Katastrofální sociální situaci v Řecku potvrzuje také předseda tamního katolického episkopátu, biskup Franghískos Papamanólis OFMCap. V rozhovoru pro italský deník Messaggero uvedl, že krize se projevuje doslova všude. Například katolická církev musela prodat řadu nemovitostí, aby dokázala splatit příslušné daně. Jiné instituce, jako nemocnice, nemají peníze na topení, elektřinu nebo dokonce léky. Podle předsedy episkopátu je Řecko v situaci, kdy potřebuje humanitární pomoc jako v případě přírodních katastrof. Problém je v tom, že si málokdo uvědomuje, jak tragická je situace v této zemi, která je součástí Evropské unie. „Apelovali jsme na evropské episkopáty a na Kongregaci pro východní církve, ale zatím z toho nic nevyšlo – uvedl biskup Papamanólis. – Doufám, že naše volání dolehne k papežovi. Situace je skutečně tragická.“

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.