Sedm let pontifikátu bilancuje P. Fessio SJ a další publicisté

19.4.2012 

Tři dny po svých 85. narozeninách slaví Benedikt XVI. sedmé výročí pontifikátu. 19. dubna 2005 byl kardinál Joseph Ratzinger vybrán 119 kardinály shromážděnými na konkláve jako nástupce Jana Pavla II. a 265. papež v dějinách.

Dnes je už zřejmé, že ten, kdo snad považoval volbu tehdy osmasedmdesátiletého děkana kardinálského kolegia za kompromisní a přechodné řešení, se přepočítal. Místo poklidného pontifikátu čekaly na papeže-teologa doby značně pohnuté, rozvibrované jak skutečnými skandály tak i pokusy o lživou diskreditaci. Benedikt XVI. se vydal s přesvědčením a nasazením na cestu očištění a transparence s evangelijní pokorou a odvahou. Vyhlásil boj sexuálnímu zneužívání. Podnikl rozhodné kroky k transparentnosti vatikánských financí.

Neustupuje pokušení malomyslnosti nebo pesimismu, naopak v těchto situacích s o to větší houževnatostí předkládá ono „ano“, které Bůh dává člověku v Ježíši Kristu, svědčí o horizontech smyslu a naděje a ukazuje křesťanství jako cestu k záchraně v aktuální krizi,
– říká italský teolog a arcibiskup diecéze Chieti Vasto, Bruno Forte.

Jedním z těch, kdo znají papeže Benedikta zblízka je P. Josef Fessio, někdejší doktorand Josepha Ratzingera na univerzitě v Řeznu, a posléze zakladatel a editor Ignatious Press, nakladatelství, které publikovalo téměř všechny překlady papežových knih v angličtině. Na léta strávená jako student budoucího papeže rád vzpomíná:
Byl vynikající učitel, měl mnoho studentů a doktorandů. A byl prostě takový, jak jej vidíme dnes, velice laskavý a inteligentní, poklidný, se smyslem pro humor. Všichni jsme ho měli rádi.
P. Josef Fessio tedy patří do tzv. Ratzinger Schülerkreis, do kruhu bývalých studentů, které papež každoročně zve k setkáním. Americký jezuita těžko loví v paměti epizody, které by ukojili zvědavost na zákulisní historky. Jeden obraz má ale – jak říká – stále před sebou:
Když začíná slavit mši, to, co dělá, celá bohoslužba se stává skutečně něčím posvátným děním. Plně vnoří do liturgie. A tato jeho láska k liturgii vždycky inspirovala mě i ostatní jeho studenty.
P. Fessio hodnotí velmi vysoko také teologickou práci svého učitele, nejen proto, že jak s úsměvem podotýká, může dnes už říkat, že jeho učil papež:
Záhy jsem si uvědomil, už jako student, ale i později jako vydavatel jeho knih, že on není prostě jen dobrý teologie. On je skutečně kreativní a originální teolog. Měl dva dobré přátele, kardinály de Lubaca a von Balthasara, velké teology – a když k nim připojíme ještě jeho, je z nich podle mého názoru trojice skutečných velikánů minulého půlstoletí. Jeho knihy zůstávají zdrojem duchovní potravy a inspirace. Vždycky v nich najdete něco nového, nový vhled, novou myšlenku, která vás bude inspirovat.

Papežský program je velmi hutný a nepřestává být ani po té, co minulé pondělí oslavil 85. Za sedm let pontifikátu podnikl 23 zahraničních apoštolských cest, kanonizoval 37 světců, předsedal čtyřem synodám, publikoval tři encykliky a první dva svazky svého díla Ježíš Nazaretský.
V minulém roce se vydal do Madridu na Světový den mládeže, kde se kolem něho shromáždily rekordní 2 miliony mladých lidí, cestoval do Německa, do Beninu a poprvé také do Latinské Ameriky, kde přitáhl velké zástupy a promlouval o zásadních otázkách.
Připravuje se na cestu do Libanonu, na synodu o nové evangelizací a na Rok víry, pojatý jako reflexe nad tisíci sedmi sty lety od chvíle kdy církev vyšla z katakomb i nad půlstoletím od zahájení Druhého Vatikánského koncilu. P. Josef Fessio si ale všímá ještě jiné, skryté práce, která leží na bedrech Petrova nástupce.
Myslím, že nejdůležitější z věcí, které jsou papežovým úkolem je jmenování nových biskupů. A my jsme v poslední době měli ve Spojených státech celou řadu opravdu vynikajících nominací, v posledních několika letech.
- říká americký jezuita a dodává, že osobně považuje také za papežovu velmi šťastnou volbu kardinála Marca Ouelleta do čela Kongregace pro biskupy.

Benedikt XVI. po všech stránkách vyvrátil fámy, které se o něm šířily ještě v prvních dnech po jeho zvolení:
V době volby populární stereotypy vykreslovaly Josepha Ratzingera jako přísnou, tvrdou, autoritářskou postavu, „Rotweiller Boží“, „Panzerkardinal“ - psalo se tehdy... jak se ale ukázalo, všechno bylo obráceně: projevil se jako vlídná, mírná osobnost...
vzpomíná na chvíle, kdy prvních okamžiků po papežově zvolení jeden z nejznámějších komentátorů vatikánského dění, John Allen, který v současnosti pracuje jako redaktor v National Catholic Reporter. Jaké okamžiky uplynulých sedmi let tohoto pontifikátu mu zůstanou vtištěny do paměti? Především úspěchy jeho zahraničních cest, které se – jak říká – „proměnily v triumf z hlediska pastorace i komunikace“ a jeho tři encykliky budou „myslící katolíci“ číst ještě dlouhá století, podotýká John Allen.

Benedikt XVI. je bezpochyby „papežem slova“, hluboké reflexe, velmi subtilního uvažování. Jeho poselství je jasné, ale nikdy prvoplánové a velmi často vybízí k dalšímu čtení mezi řádky. To vše jsou věci, které více než jiné zneklidňují novináře. Papežův projev se vymyká snadným heslům.

Ředitel italského katolického deníku „Avvenire“, Marco Tarquinio, neváhá označit tento pontifikát za znamení odporu:

Když se Joseph Ratzinger stal papežem Benediktem XVI., jeho velká křesťanská moudrost se stala ještě něčím víc, něčím jiným. Já ho považuji za překrásné znamení odporu v dnešním světě. Navěsili na něho spoustu mediálních klišé – a on je převrátil. Světu, který převrátil řád hodnot, nabídl senzační zvrat předem vykonstruovaných klišé o své vlastní osobě i o hlásání Církve. A totéž udělal se zcela klíčovými otázkami naší doby.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.