Rádio Vaticana

Skončilo Plenární zasedání Papežské akademie Sociálních věd

3.5.2004

?Mezigenerační solidarita, sociální péče a lidská ekologie? bylo tématem jednání X. Plenárního zasedání Papežské akademie Sociálních věd, které dnes skončilo ve Vatikánu. Zasedání se účastnilo 33 akademiků, pocházejících ze všech kontinentů, spolu s odborníky na různé oblasti spojené se sociální oblastí a mezigeneračním vztahem. Akademie byla založena v lednu 1994 Janem Pavlem II. pro podporu studia a pokroku Sociálních věd, ale také ekonomie, práva, politických věd a sociologie s úmyslem nabídnout církvi nové prvky k prohloubení a rozšíření jejího sociální učení. O čem jednalo toto plenární zasedání se zeptal redaktor našeho rozhlasu Giovanni Peduto nové presidentky Akademie, americké profesorky Mary Ann Glendonové z Harvardské University ve Spojených státech:

Odp. Toto plenární zasedání se především věnovalo krizi v sociální péči. Mluvilo se pak o problematických situacích ve světě a o realitě rodiny, s přihlédnutím k hluboké krizi významů a hodnot.

Ot. Jaký koncept sociálního státu se dnes rozvíjí ve světě?

Odp. Koncept sociálního státu, který se rozvíjel ve 20. století je nyní v krizi. Je to ambiciózní sociální stát, který žádná země nemůže dlouho podporovat, protože klesá porodnost a prodlužuje se průměrná délka života. Tedy to, o čem jsme tento týden diskutovali byla možnost reálného sociálního státu, schopného čelit některým problémům sociální oblasti.

Ot. Jaké jsou důsledky této nové koncepce?

Odp. Pokud někdo zná důsledky tohoto konceptu, pravděpodobně dostane Nobelovu cenu. Nemáme odpověď, ale byli jsme schopni tento týden identifikovat některé problémy.

Ot. Co se dá dělat pro sociálně nejslabší vrstvy?

Myšlenkou tohoto zasedání bylo, že katolická nauka subsidiarity a solidarity by mohla být pomocí v uvažování těch, kteří vytváření sociální politiku. Co dělat pro sociálně slabé lidi? Především nesmějí být přehlíženi, ale je třeba jim pomoci nakolik je to možné, podpořit jejich kreativitu a nebrat je jako pasívní subjekty.

Ot. Jaké důsledky jsou například pro důchodový sytém?

Odp. Mnoho lidí předložilo praktická řešení, jak prodloužit důchodový věk nebo redukovat důchody. Ale podstatným výsledkem na této konferenci bylo to, že jsem pochopili, že máme zapotřebí nahradit konfliktní model, který staví jednu generaci proti druhé, modelem založeným na solidaritě.

Ot. Soukromý sektor se rozvíjí stále více. Jaká je role státu?

Odp. Je nemožné odpovědět na tuto otázku abstraktně. V naší akademii máme lidi pocházející ze všech zemí všech kontinentů. Někteří přicházejí z míst, kde rodinné klany jsou velmi silné, jiní pocházejí z míst, kde rodina je velmi slabá. Jsou místa kde je stát snad až příliš silný, ale jsou místa kde je stát velmi slabý. Solidarita a subsidiarita nejsou jen mechanickou formulí, ale principem, který musí být aplikovaný v různých okolnostech.

Jiří Sýkora