Maronitský patriarcha: Mentalita arabského světa tíhne k diktátorským režimům

28.7.2012 

Patriarcha maronitské církve Bechara Boutrus Rai poskytl rozhovor pro internetové zpravodajství Kustodie Svaté země v souvislosti s chystanou návštěvou Benedikta XVI. v Libanonu. Většinu tamější křesťanské obce tvoří právě maronité, tedy katolická církev východního obřadu sui iuris, která nese jméno po svém zakladateli sv. Maronovi, syrském mnichovi ze 4. století. Tato východní církev si po celou dobu své existence uchovala plné společenství s Apoštolským stolcem. Maronité přišli do Libanonu ze Sýrie v 5. a 6. století.

Musíme říci - uvádí v obsáhlém rozhovoru maronitský patriarcha, Bechara Rai že tentokrát papež nepřijíždí do Libanonu kvůli Libanonu, ale kvůli celému Blízkému Východu. Zvolil Libanon pravděpodobně kvůli konfliktům, ale také kvůli tomu, co reprezentuje, totiž naději pro Blízký východ, který prožívá velmi těžké chvíle. My křesťané říkáme, že jedině světlo evangelia může poskytnout řešení toho, co se zde děje. Máme za to, že papežova návštěva by mohla být křesťanským jarem, které by pomohlo arabskému jaru…

Jaký aspekt je podle vás pro křesťanskou komunitu nejobtížnější a nejnaléhavější v tuto chvíli?

Společenství mezi jednotlivými církvemi je poměrně snadné, protože na Blízkém východě žijeme společně již od starověku. Různé církve: katolické, pravoslavné a protestanti žijí v pokoji. Pokud jde o soužití s muslimy je snadné ve všech oblastech kromě politické a sociální, kde se křesťané ocitají v těžkostech. Ve většině zemí Blízkého východu vládne islámská teokracie. V Izraeli pak judaistická teokracie. Výjimku tvoří právě Libanon, kde mezi muslimy a křesťany vládne rovnost. Všechny arabské země si křesťanů velmi váží kvůli hodnotám, které do vnášejí života, ale na rovině politické trvá určitá svízel. Rádi bychom, aby také na rovině politické dosvědčovali svoji víru, nastane-li demokratičtější situace.

Jak zapadá návštěva papeže do situace v Sýrii a jaký vliv má nynější choulostivá situace u Vašich sousedů na Libanon?

Sýrie jako všechny arabské země potřebuje politické, sociální a ekonomické reformy, protože jsou-li politické systémy náboženské, jsou diktátorské… vylučují nejenom hlas lidu, ale jakoukoli opozici. Všechny takové režimy jsou více méně diktátorské. Taková je mentalita arabského světa. Rádi bychom, aby reformy v Sýrii nastaly dohodou, dialogem… nikoli násilím. My v Libanonu víme, co to znamená a máme zkušenost, kterou nepřejeme druhým. … Rádi bychom, aby byl učiněn konec válce a konfliktu a aby se stávající situace řešila dialogem mezi opozicí a režimem a nalezlo se co nejlepší řešení. Vždycky je možné nalézt řešení a vyhnout se destrukci. Říkám to proto, že my v Libanonu jsme nejprve zničili všechno, abychom pak došli k dohodě, která se přece mohla uzavřít rovnou a bez tolika obětí a škod. Libanon je velmi ovlivněn situací v Sýrii, obě země žijí v organickém vztahu. Nyní, kdy v Sýrii probíhá válka mezi sunnity a alawity, pociťujeme problémy a konflikty také v Libanonu, kde sunnité a alawité žijí rovněž. Moc si proto přejeme, aby dobrá vůle na všech stranách mohla dosáhnout dohody dialogem a nikoli silou zbraní.

Říká maronitský patriarcha Bechara Rai.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.