Kardinál Turkson: Povinnost bránit se není součástí našeho náboženství

9.8.2012 

Fakt rostoucího pronásledování křesťanů v Africe i jinde ve světě bývá předmětem zájmu většinou jen křesťanských médií. Zajímavou reflexi o persekuci křesťanů podal kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson, který má o věci přehled jednak z titulu předsedy Papežské rady Iustitia et Pax a jednak jako rodilý afričan, pochází totiž z Ghany. Vatikánskému deníku L´Osservatore Romano (8.srpna) na toto téma řekl:

Něco pravdy na tom je, že křesťané jsou leckde vystaveni násilí, někdy fyzickému, někdy jen psychologickému. Důvodem je určitě to, kým křesťan je. Víra, hledisko, ze kterého sleduje dění ve světě, životní styl, který má charakteristickou identitu. Naši očerňovatelé říkají, že patříme do středověku, do minulosti, třebaže to potom nijak nedokazují. Jsou křesťané citlivým cílem, protože jsou bezbranní a lze je snadno napadat? Na to je těžké odpovědět. Pravdou je, že v mnoha částech světa, zvláště v Africe jsou naše kostely postaveny ne právě v místech, kde je velká hustota obyvatelstva. Spíše jsou budovány poblíž misijních center a far. Křesťané se musejí vydávat na cesty, někdy i na poměrně dlouhé poutě, aby se k nim dostali. Naproti tomu muslimské mešity jsou vždy na frekventovaných místech, mezi věřícími. Pravděpodobně jsme tedy i z tohoto hlediska bezbrannější. Chtěl bych však říci, že povinnost bránit se není součástí našeho náboženství. Věříme v Boha, který nepotřebuje být chráněn. Potřebuje být jenom poznáván, milován a dosvědčován. Naše příslušnost k církvi se neživí myšlenkami na to, jak se ubránit či jak vnutit naši bohoslužbu druhým. Myslíme jenom na to, jak vydat svědectví Bohu. Jiní mají možná trochu jiný přístup. Domnívají se, že náboženství je něco, co je třeba chránit, že svého boha musí chránit. Nikoli, toto vůbec není naše chápání víry, naše poslání. Sociální struktury církve jsou pro lidi a mezi lidmi bez jakéhokoli předchozího třídení. Žijeme každodennost mezi lidmi, abychom dávali naději, předávali poselství lásky, poselství Boha. Když se máme modlit společně, činíme to zvláště v Africe, poněkud v ústraní, abychom nerušili. Pokud si to však někteří vykládají jako naši slabost a vidí v nás snadné cíle výbojů, neznamená to, že se necháme odradit od plnění svého poslání. To spočívá a bude spočívat ve vydávání svědectví, v přesvědčení, že v Bohu není třeba se obávat ničeho.

Říká kardinál Turkson pro deník L´Osservatore Romano k otázce rostoucího pronásledování křesťanů v různých zemích Afriky.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.