Předseda Papežské akademie Latinitas: každý kněz by měl umět latinsky

15.11.2012 

Profesor Ivano Dionigi je rektorem Alma Mater Studiorum - nejstarší evropské univerzity v italské Boloni. Před pěti dny jej Benedikt XVI. jmenoval prvním předsedou nově ustavené Papežské akademie latinských studií. Pětašedesátiletý klasický filolog pro Vatikánský rozhlas hovořil o “kulturní anorexii”, která zachvátila dnešní společnost a nevyhnula se ani církvi. Chceme-li tuto tendenci zvrátit, musíme se vrátit hodně daleko nazpátek. A – proč ne – také k latině, říká profesor Dionigi.

Myslím, že první směr, kterým by měla vést náprava, je opětovné zavedení latiny do řeholních institutů a především do seminářů. Je nemyslitelné, aby kandidát kněžství neuměl latinsky. Nejenom kvůli tomu, že v tomto jazyce hovořili církevní Otcové a že byl znamením univerzality, nýbrž i proto, že církevní Otcové latinsky psali, a to rovněž pro liturgii. To je tedy první věc, o kterou budeme usilovat. Pak je tu ještě druhé nasměrování. Tato Papežská akademie by podle mého názoru měla vybudovat mosty s laickým světem, zejména s univerzitním a akademickým prostředím. Zde se otevírá prostor pro klasickou filologii – čili nejenom latinskou, nýbrž i řeckou kulturu. Měli bychom se snažit zachránit tento trojúhelník Atény-Jeruzalém-Řím a zužitkovat to nejlepší z jeho odkazu.

V listě motu proprio, zakládajícím novou akademii, Benedikt XVI. upozorňuje, že v dnešním nadmíru technologickém světě latina zažívá renesanci.

Vypadá to, že se skutečně vrací zájem o latinu, klasická studia a klasickou filologii. Návrat, který je předznamenám dvojím přístupem. Na jedné straně jsou lidé, kteří v latině vidí příslušnost k elitám, známku jistého postavení a úrovně. Na druhé straně lidé chtějí číst klasické texty. Dnešní literatura je totiž natolik chudá a ochuzující, že proti tomu četba Augustina, Seneky či Lucretia nabývá přímo výbušné aktuálnosti. Jejich spisy odolávají času a módám a hovoří k člověku takovým jazykem, který bychom v naší každodennosti hledali jen stěží.

Klasičtí autoři nás – díky pluralitě svých myšlenek – učí přemýšlet. Škoda, že toto dědictví tak zanedbáváme, uzavírá nový předseda Papežské akademie latinských studií, prof. Dionigi.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.