Rádio Vaticana

Pouť středoevropských národů

22.5.2004

?Kristus je stále nadějí pro Evropu a její křesťanské kořeny nejsou mrtvou minulostí. Pouť středoevropských národů do Mariazell probíhající od pátku 21. května do neděle 23. května se má stát symbolem jednoty a završením Středoevropských katolických dnů zahájených před rokem. Účastnilo se jich osm středoevropských států: Bosna a Hercegovina, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko. V listu vídeňskému arcibiskupovi, kardinálu Schönbornovi, Svatý otec napsal:

?Podporujte jeden druhého ve víře a buďte svědky Krista, naší pravé naděje, která nikdy nezklame. Tak budete s to přispět ? společně se všemi lidmi dobré vůle ? k budování nové Evropy.?

Papežským legátem pro Pouť do Mariazell je kardinál státní sekretář, Angelo Sodano. Do Rakouska odletěl ve čtvrtek 20. května večer. Včera se setkal s rakouským prezedentem, Thomasem Klestilem a s kancléřem, Wolfgangem Schüsselem. Řada poutníků dorazila do Mariazell už ve čtvrtek. Po večerní mši svaté byly zapáleny tzv. ?tiché svíce?. Gesto, které připomíná pouť mladých Rakušanů 1. května roku 1954. Sedm a půl tisíc mladých dělníků se tehdy přišlo modlit za své vrstevníky ?za železnou oponou?. Zapálili devět velkých svící a pak je zhasli s tím, že znovu zazáří až po skončení komunistického pronásledování v sousedních zemích. Světlo svící se rozhořelo až roku 1990. Dnes se staly symbolem naděje, solidarity a jednoty.

Papežský legát, kardinál Sodano, přijel do Mariazell včera v 17 hodin večer. Na programu měl setkání s přítomnými kardinály, arcibiskupy a biskupy. Z pozdravu, který jim adresoval, vybíráme:

?...myslím, že naší první povinností je děkovat Pánu za tento nový čas milosti, který dává své církvi. ...Je to poděkovaní za dar obnovené náboženské svobody, nezbytné k tomu, aby církev mohla plnit své evangelizační poslání v dnešním světě, zejména mezi novými generacemi. Otvírá se před vámi ohromné pole působení. je vám svěřeno 60 milionů katolíků, z celkem 83 milionů obyvatel této části Evropy. V minulosti jste zažili ohrožení nacismu a komunismu. Dnes před vámi stojí výzva laicismu, která se pokouší zamlžit přítomnost náboženských hodnot, a zejména křesťanských, ve veřejném životě. ...

Křesťané však nesmějí ztrácet odvahu, musejí pokračovat a šířít svou koncepci osobního o společenského života, skrze bratrský dialog, který se obrací ke všem.

V závěru svého projevu kardinál Sodano vyzval shromážděné biskupy ke každodenní práci, která přináší plody postupně, ale přece. ?Kristus stojí po našem boku v úsilí o křesťanskou civilizaci našich národů. Blažený lid, jehož Bohem je Hospodin! ? uzavřel papežský legát.

Poutní chrám v Mariazell, vybudovaný v nadmořské výšce 868 m nedaleko tzv. Vápencových Alp, oslaví roku 2007 už 850 let založení. Podle tradice putoval 21.12. roku 1157 jistý benediktinský mnich z kláštera Sv. Lambrechta, jménem Magnus, za svými misijními povinnostmi. Na jeho cestu se však sesunula skála a nemohl pokračovat. Obrátil se proto s modlitbou k Panně Marii, na její přímluvu se cesta uvolnila a on mohl pokračovat. Postavil pak pro sebe celu, která sloužila i jako kaple. Místo se stalo cílem poutníků a název Mariina cela se vžil a zachoval dodnes. Kolem roku 1200 postavil hrabě Jindřich Vladislav Moravský nad místem románskou kapli z vděčnosti za své uzdravení. Gotický kostel dal vybudovat v druhé polovině 14. století uhreský král Ludvík I. na poděkování za vítězství nad nepřáteli víry na východě. Kostel byl rozšířen a barokně upraven v letech 1644-1683 (D. Sciassia; stříbrný oltář J. B. Fischer von Erlach).

Včerejší večer byl především svátkem mládeže. Mladí zástupci všech zúčastněných zemí drželi noční bdění, které skončilo ranními chválami a procesím s milostnou soškou Matky Boží, nazývané Magna Mater Austriae, ale také Mater Gentium Slavorum a Mater Hungarorum.

100 tisíc poutníků přišlo do štýrského Mariazell na dnešní slavnostní završení Pouti národů. Je mezi nimi 12 kardinálů, 130 biskupů a na tisíc kněží. Poutníků z České republiky bylo přes 15 tisíc.

Hlavní mše svatá začala v 11 hodin na otevřeném prostranství, necelý kilometr od poutní baziliky. Zúčastnili se jí také zástupci politického života: prezidentové Bosny, Maďarska, Rakouska, Slovenska a prezident Evropské komise, Romano Prodi.

Homilii při slavnostní mši svaté pronesl vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn.

Plný text homilie kardinála Christopha Schönborna najdete ZDE

Johana Bronková