Rádio Vaticana

Řím se stává významným střediskem ekumenismu

27.10.2003

Když 16. října 1978 byl Karol Wojtyla za velkém překvapení všech zvolen papežem, téměř nikoho nenapadlo, že arcibiskup Krakova, který měl dosud nepatrnou zkušenost na poli ekumeny, dá podnět právě k ekumenickému pontifikátu. Avšak již v projevu, který pronesl následující den po svém zvolení, Karol Wojtyla jasně vyjádřil svůj úmysl převést do konkrétní reality ekumenický podnět vzešlý z II. vatikánského koncilu. Ve své první encyklice 4. března 1979 ?Redemptor Hominis?, Jan Pavel II zaujal postoj proti kritikám ekumenického dialogu a proti překážkám, které se proti němu stavěly: nepořádek, indiferentismus a relativismus. Jako odpověď na Ježíšovu modlitbu ?aby všichni jedno byli? nevidí jinou možnost, než otevřenost a obnovení ekumenického dialogu, s jistým vymezením, vytrvalostí, pokorou a odvahou.

Kardinál Walter Kasper, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů pro náš rozhlas uvádí: ?Vysvětlením a vrcholem ekumenického programu tohoto pontifikátu byla encyklika ?Ut unum Sint? roku 1995, první ekumenická encyklika papeže a zároveň encyklika velmi osobní. Protože hledání viditelné jednoty církve odpovídá spásnému plánu Boha a je zakořeněno ve víře v Ježíše Krista, našeho jediného Pána, není jen ?dodatkem?, ale je středem poslání církve. Jako takový ekumenismus nemůže být zaměňován s jakýmsi druhem církevní diplomacie; duchovní ekumenismus je duše ekumenické cesty, jak vícekrát zdůrazňoval Svatý otec. Právě proto, že Jan Pavel zvolil dialog pravdy, je otevřen změně a mnohosti historických forem. Tato otevřenost mu dovolila rozšířit na další křesťany pozvání, které mnozí považují revoluční: a sice reflektovat společně o formě, kterou by mohla na sebe v budoucnu vzít Petrova služba (Ministerium Petrinum). Takový proces již započal. Přirozeně že nikdo, ani Svatý otec, nemůže očekávat rychlé výsledky na této cestě. Ale jedno je jisté: za tohoto pontifikátu se Řím stal významným bodem ekumenismu.

Svatý otec jasně prohlásil, že vážné ekumenické úsilí spočívá v Ježíši Kristu a že proto má solidní teologický základ. Podnět, který dal Jan Pavel II. ekumenickému duchu II. vatikánského koncilu je trvalým podnětem, který významně charakterizuje církev začátku třetího tisíciletí.

Česká sekce RV