11.5.2013
Benedikt XVI. při své poslední veřejné konzistoři 11. února tohoto roku těsně před svou abdikací ohlásil svatořečení více než osmi set otrantských mučedníků a dvou latinsko-amerických řeholnic. Tyto blahoslavené zítra papež František povýší k úctě oltáře při slavnostní eucharistické slavnosti na náměstí sv. Petra. Na první kanonizaci nového pontifikátu se očekává hojná účast poutníků i státních delegací.
Jihoitalský přístav Otranto zažívá v létě roku 1480 vpád osmanské flotily. Armáda velkovezíra Gedika Ahmeda paši obléhá pobřeží, až se jí 11. srpna podaří zdolat hradby města a zahájit krutý masakr. Brutální vraždění se nevyhýbá ani skupině obyvatel, ukrytých v katedrále pod vedením svého pastýře. Arcibiskup Stefano Pendinelli věřící vyzývá, aby se svěřili Bohu, dokud jej neumlčí turecká šavle. O tři dny později dává Ahmed paša vyvést všechny otrantské muže starší patnácti let, kteří se nezřekli katolické víry, na ostroh nad městem. Podle dobových svědectví budoucí mučedníci svázaní v řetězech stoupají na vrchol trpělivě a za vzájemného utěšování. Všech osm set třináct mužů odmítá konvertovat k islámu a umírá na popravčím špalku. Prvním je jejich vůdce Antonio Pezzulla, zvaný “Primaldo”, prostý střihač látek. Tato odvaha víry nevyžaduje dlouhé komentáře, zdůrazňuje arcibiskup Otranta, Donato Negro:
„Poselství je zcela jasné : v kontextu mnoha nabízených hodnot, v tekuté společnosti slabého myšlení, jejíž smysl života spočívá v plochém materialismu, nás tito mučedníci upozorňují na nutnost pevné volby. Vyzývají nás, abychom se probudili ze spánku bázlivé a chabé víry a abychom se stali hlavními hrdiny v příběhu víry živé, zralé a misionářské, která dosahuje zejména člověka na jeho periferiích.“
Takovým mučedníkem byl i Juan de la Cruz Montoya. Byl zavražděn z nenávisti ke katolické víře, když byly jeho dceři pouhé dva roky. Maria Laura Montoya y Upegui (1874-1949) bude zítra prohlášena první kolumbijskou světicí. Svůj život zasvětila kolumbijským indios, kterým přinášela nejenom poznání Boha v katechezi, nýbrž také vědomí lidské důstojnosti. V květnu 1914 se společně se šesticí družek vydává do pralesů, čímž dává základ budoucí kongregaci Sester misionářek Neposkvrněného Početí Panny Marie.
Začínaly jako učitelky domorodých indios, podle přání Matky Laury. Její srdce planulo láskou k Nejsvětější svátosti, až jednoho dne při adoraci pronesla větu, kterou si mohou dovolit pouze svatí. “Už tě nechci vidět v eucharistii, pokud se neukážeš těmto indios”, řekla Pánu. Takto se může vyjádřit jen člověk, který je pevně rozhodnutý, že pro domorodé obyvatele udělá všechno. Především však, že je naučí žít jako lidské bytosti a děti Boží,
říká sestra Lia Zuluagová, vicepostulátorka kanonizační kauzy a generální vikářka kongregace, která je dnes rozšířena v 21 zemích tří kontinentů.
Pouhé půl století nás dělí od úmrtí druhé zítřejší kanonizované. Dnešní vydání listu L´Osservatore Romano ji nazývá “řeholnicí, která zachránila arcibiskupa”. Maria Guadalupe García Zavala (1878-1963) ve svých 23 letech ruší zasnoubení, protože cítí povolání k zasvěcenému životu a zejména pak ke službě chudým. Začíná pracovat jako dobrovolná ošetřovatelka a společně se svým zpovědníkem O. Ciprianem Iñiguezem zakládá kongregaci Služebnic sv. Markéty Marie Alacoque a chudých. Jako Matka Lupita se stává její první představenou. Píše se rok 1901 – řeholní společenství se díky novým povoláním a donacím rychle rozrůstá. Ještě větší posilou je však utrpení protikatolické perzekuce, která svírá Mexiko v letech 1914-1930. Sestry oblékají civil a vystupují jako zdravotnice, skrývají Nejsvětější svátost a liturgické předměty, řeholní dům vydávají za nemocnici Červeného kříže. Navzdory možným represím Matka Lupita neodmítá ukrýt arcibiskupa Guadalajary, kterého mexická vláda tvrdě pronásleduje. Mons. Francisco Orozco y Jiménez se skrývá na oční klinice San José téměř dva roky. Také později zůstávaly dveře nemocnice otevřené – například pro kandidáty kněžství z místního semináře, který prožívá finanční problémy. Matka Lupita jim poskytuje stravování – jedním z tehdejších strávníků je rovněž budoucí arcibiskup druhého největšího mexického města Guadalajara a pisatel článku pro vatikánský deník, kard. Juan Sandoval Iñiguez.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.