Papež František kázal o radosti pastoračního otcovství

26.6.2013 

Bůh chce, aby kněží plně žili zvláštní milost „otcovství“, duchovního otcovství ve vztahu k lidem, kteří jsou jim svěřeni. Prohlásil dnes papež František v homilii v kapli Domu sv. Marty. Na mši svaté bylo přítomno množství kněží, kteří doprovázeli emeritního arcibiskupa z Palerma, kardinála Salvatore De Giorgiho, který si dnes připomínal 60. výročí svého kněžského svěcení.

„Vůle k otcovství“ je muži vepsána do hlubin jeho tkání. A kněz, řekl papež František, není výjimkou, třebaže jeho touha je orientována a prožívána zvláštním způsobem:

Když tuto vůli muž nemá, něco mu schází. Něco není v pořádku. My všichni, abychom byli plně zralí, musíme pociťovat radost z otcovství: i my celibátníci. Otcovství znamená dávat život, dávat život. Pro nás to bude pastorační otcovství, duchovní otcovství, ale znamená to dávat život, stát se otci.

Podnět k tomuto zamyšlení přijal papež František z dnešního čtení z knihy Geneze (15,1-12.17-18), kde Bůh slibuje starému Abrahamovi, že se bude radovat ze syna a z potomstva, které bude četné jako hvězdy na nebi. Tuto smlouvu zpečetí Abraham vykonáním Božích pokynů, připraví zvířata k oběti celopalu a brání je před dravci, kteří se na ně slétají. „Dojímá mne – pokračoval papež – pohled na tohoto devadesátiletého muže s holí v ruce, jak brání své obětní dary. Připomíná mi otce, který brání svoji rodinu, děti“:

Otec ví, co znamená bránit děti. Je to milost, o kterou my kněží musíme prosit, totiž být otci. Milost otcovství, pastoračního, duchovního otcovství. Hříchů máme mnoho, ale to je commune sanctorum (společné svatým), všichni máme hříchy. Avšak nemít děti, nestát se otci, je jakoby život nedosáhl cíle a skončil v půli cesty. Proto musíme být otci. Je to však milost, kterou dává Pán. Lidé nám říkají: otče, otče... Chtějí, abychom takoví byli a vyznačovali se pastoračním otcovstvím.

Papež František pak spočinul pohledem na přítomném kardinálovi Salvatore De Giorgi, který dnes slavil 60. výročí kněžského svěcení. „Nevím, čemu se věnoval náš drahý Salvatore, ale jsem si jist, že byl otcem. A toto je znamení,“ ukázal papež na četné kněze, kteří palermského kardinála doprovázeli. „Nyní je však řada na vás,“ končil papež František pobídkou, odkazující k dnešnímu evangeliu (Mt 7,15-20): „každý strom dává plody a je-li dobrý, musejí být takové i plody,“ a s úsměvem dodal: „nedělejte mu tedy ostudu“:

Děkujme Pánu za tuto milost otcovství v církvi, které jde od otce k synovi... Myslím závěrem na tyto dvě ikony. Na Abrahama, který žádá syna, na obraz Abrahama, který s holí v ruce brání rodinu, a na obraz starého Simeona v chrámu... Když se dostává nového života, koná spontánní liturgii radosti. Kéž vám Pán dnes dá hojnost radosti.

Končil papež svoji dnešní homilii.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.