Farář a zednář, jak se to rýmuje?

14.7.2013 

Bývalý farář Pascal Vésin zahájil tuto neděli 14. července Pochod na Řím, jak to sám nazval (Marche sur Rome). Vyšel spolu s hrstkou stoupenců dnes v 8h ráno z Mégève v Horním Savojsku. Plánuje, že pěšky dorazí do Říma za čtyřicet dní, chce požádat o přijetí u papeže Františka a v každém případě počítá s tím, že si jej všimnou žurnalisté.

Kdo je tento kněz? Proč byl zbaven úřadu faráře a proti čemu chce protestovat? Příběh je prostý. Roku 2001 tento katolický kněz z diecéze Annecy, vysvěcený roku 1996, vstoupil do zednářské lóže francouzského Velkého Orientu. Tato zednářská obedience je ve Francii nejpočetnější a také nejotevřeněji antikatolická. Otec Vésin své sympatie k zednářství nejednou vyjádřil a tak byla jeho příslušnost k tomuto spolku veřejným tajemstvím. Teprve v roce 2010 si jej však zavolal jeho biskup, mons. Yves Bouvineau, který byl informován anonymním dopisem. „Nejsem zednář, jsou to pomluvy,“ odpověděl zprvu na otázku svého biskupa. O rok později však jeho lóže vydala leták propagující konferenci, na níž – jak tam stálo - měl otec Vésin vystoupit „jakožto zednář“. Byl tedy znovu dotázán svým biskupem a tentokrát se přiznal. Byla mu poskytnuta doba na rozmyšlenou, aby se mohl rozhodnout, zda chce být v lóži anebo v církvi, a biskup vše oznámil v Římě na Kongregaci pro nauku víry. Letos v březnu, poté co farář Vésin ze zednářské lóže odmítl vystoupit, Kongregace oznámila jeho suspenzi.

Možná příliš málo a příliš pozdě – biskup mohl zasáhnout dříve a důrazněji – ale v dnešní době je to alespoň něco. Tím spíše, že zmíněný biskup sám všechno vysvětlil věřícím, kteří se zdráhali vzdát se svého oblíbeného faráře, a vydal nótu nazvanou „Křesťan a zednář: důvody neslučitelnosti“. Jde o vynikající dokument, který ukazuje, že postoj církve k zednářským lóžím se stále řídí „Prohlášením o zednářství“ vydaném 26. listopadu 1983 Kongregací pro nauku víry. Podepsal jej tehdejší kardinál Ratzinger a výslovně schválil papež Jan Pavel II. Jde tedy o papežské magisterium. Toto třicet let staré prohlášení tvrdí, že „negativní soud církve o zednářských sdruženích zůstává nezměněn, protože jejich principy byly vždycky považovány za neslučitelné s naukou církve, a proto je vstup do nich zakázán. Věřící, kteří patří k zednářským sdružením, jsou ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat ke svatému přijímání“.

Dokument francouzského biskupa z Annecy vysvětluje, že zákaz členství v zednářské lóži jakékoli obedience pro katolíky a tím spíše pro kněze plyne z faktu, že „samotným základem zednářství je relativismus. Ten je jádrem neslučitelnosti vzhledem k důsledkům, jaké má na obsah víry i na samotný úkon víry, na mravnost jednání a na příslušnost k církvi, Kristovu tělu. Zednáři popírají možnost objektivního poznání pravdy. Po zednáři je žádáno, aby byl svobodným člověkem, který neuznává žádnou podřízenost dogmatu, což v sobě zahrnuje zásadní odmítnutí každého věroučného postoje církve, která »stojí na dogmatickém základě«.

Nepřekvapuje, že francouzský Velký Orient reagoval na postoj církve výrokem o „návratu inkvizice“. Překvapuje však spíše solidarita, kterou i některé katolické časopisy vyjádřily otci Vésinovi, jenž údajně pouze hájí svobodu myšlení. Jak ale vysvětluje papež František v encyklice Lumen fidei, církev není místem, kde si každý vede svou. Pán jí svěřil, aby zvěstovala pravdu. Víra není vágní sentiment, ale má přesný obsah vyjádřený právě dogmaty, jež by zednářství chtělo poslat do výslužby. Celá tato událost ukazuje na poměrně vážný zmatek panující mezi mnohými katolíky, pokud jde o povahu zednářství.

Abbé Vésin tedy vychází tuto neděli oslavit Francouzskou revoluci pochodem na Řím a láká také další tím, že se prohlašuje za stoupence homosexuálního manželství. Zdá se, že to spolu nesouvisí, ale asi souvisí, protože, jakmile se akceptuje zednářský relativismus, je otevřena cesta k vyjednávání o všech principech i k přijetí všech moderních „práv“.

Z internetového deníku La nuova bussola quotidiana 14. července 2013
přeložil Milan Glaser

Massimo Introvigne

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.