21.7.2013
Svatý otec před modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra
Drazí bratři a sestry,
Také tuto neděli pokračuje čtení z desáté kapitoly Lukášova evangelia. Dnešní úryvek pojednává o Martě a Marii. Kdo jsou tyto dvě ženy? Lazarovy sestry, Marta a Maria, jsou věrné Pánovy učednice, které bydlely v Betánii. Svatý Lukáš je popisuje takto: Maria sedí u Pánových nohou a „poslouchala jeho řeč“ (srov. Lk 10,39-40). Obě poskytují Pánu vlídné přijetí na jeho cestách, ale každá jinak. Maria usedá Ježíšovi k nohám, aby mu naslouchala, zatímco Marta se nechá pohltit obsluhou, a je tak ustaraná, že se obrací na Ježíše: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže“ (v. 40). Ježíš jí odpoví jemnou výtkou: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba“ (v. 41).
Co chce Ježíš říci? Co je tím, čeho je jedině třeba? Především je důležité chápat, že nejde o protikladné postoje, ale naopak, o dva stejně podstatné aspekty našeho křesťanského života, aspekty, které by se neměly oddělovat, ale prožívat v hluboké jednotě a harmonii. Proč se však Martě dostává výtky, byť jemné? Protože považovala za podstatné jenom to, co dělala ona, a byla příliš pohlcená a ustaraná věcmi, které je třeba „udělat“. V křesťanovi nejsou skutky služby a lásky nikdy odděleny od hlavního zdroje každé naší činnosti, totiž od naslouchání Pánovu Slovu, od přebývání u Ježíšových nohou v postoji učedníka, podobně jako Maria. A proto je napomenuta Marta. Také v našem křesťanském životě, drazí bratři a sestry, jsou modlitba a činnost vždycky hluboce spojeny. Modlitba, která nevede ke konkrétnímu jednání ve vztahu k bratru, jenž je chudý nemocný či potřebuje pomoc, vůči bratru v tísni, je modlitbou sterilní a neúplnou. A stejně tak, pokud církevní služba soustředí pozornost jenom na svoji činnost, přikládá větší váhu věcem, funkcím, strukturám, zapomíná na ústřední postavení Krista, nevěnuje čas dialogu s Ním v modlitbě, hrozí, že bude sloužit sama sobě a nikoli Bohu přítomnému v potřebném bratrovi. Svatý Benedikt shrnoval životní styl doporučovaný mnichům dvěma slovy: ora et labora, modli se pracuj. Z rozjímání, ze silného vztahu přátelství s Pánem se v nás rodí schopnost žít a nést Boží lásku, Jeho milosrdenství a něhu druhým. A také naše práce pro bratra v nouzi, naše charita v dílech milosrdenství, nás vede k Pánu, poněvadž hledíme na Pána v bratrovi a sestře, kteří jsou v nouzi.
Prosme Pannu Marii, Matku naslouchání a služby, aby nás naučila v našem srdci rozjímat Slovo svého Syna, věrně se modlit a být konkrétně vždycky pozornější k potřebám bratří.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.