Bůh Stvořitel

8.8.2013 

Cyklus reflexí nad Katechismem katolické církve

Vyznáváme víru v Boha stvořitele. Písmo svaté začíná slovy: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi (Gn 1,1).“ Je to odpověď na základní lidské otázky: „Odkud pocházíme?“ „Odkud pochází a kam směřuje všechno, co existuje?“ (Srov. KKC 282)

V katechismu se hovoří, že Bůh stvořil svět ex nihilo, „z ničeho“ (KKC 296 a násl.). Je možné si všimnout, že před stvořením neexistovalo mimo Boha žádné „něco“, tedy ani nějaké „nic“. Neexistovalo ani žádné „mimo něho“. Byl pouze Bůh. Pouze, ale ne sám, protože Bůh je věčným společenstvím Otce, Syna a Ducha svatého. Proto se někdy říká, že první krok stvoření spočíval v tom, učinit místo/prostor pro to, co není Bůh, tedy pro stvoření. Bůh se stáhl, aby udělal místo světu a člověku. Friedrich Hölderlin vyjadřuje po svém tuto myšlenku slovy: „Bůh stvořil člověka jako když moře tvoří světadíly tím, že se stáhne.“

Je třeba také zdůraznit, že stvoření nenastalo v nějakém časovém okamžiku. Bůh existuje věčně. A také čas jím byl stvořen. Před stvořením neexistoval čas; existoval Bůh a jeho božská věčnost.

Formulací „stvoření ex nihilo“ se chce vyjádřit, že Boží tvůrčí čin byl uskutečněn v plné svobodě, bez pomoci někoho dalšího. Proč tedy Bůh stvořil svět? Proč nyní něco existuje, místo aby nebylo nic? Odpověď je jediná: Protože Bůh je Láska. Láska se chce sdílet, naprosto nezištně a velkoryse. V katechismu čteme: „Bůh nemá jiný další důvod ke stvoření než svou lásku a svou dobrotu.“

Svatý Bonaventura, kterého katechismus cituje (č. 293), vysvětluje, že Bůh stvořil všechny věci proto, aby velkoryse sdílel svou slávu. Svatý Irenej z Lyonu zase říká, že Boží slávou je živý člověk. Jsme tedy stvořeni k tomu, abychom byli Boží slávou po celou věčnost. To je naše úchvatná budoucnost!

Přeložil Petr Havlíček SJ

Dariusz Kowalczyk SI

Copyright © 2003-2019 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.