Rádio Vaticana

Kázání předpokládá naslouchání

10.8.2013

Generální kapitulu dominikánů shrnuje magistr řádu Bruno Cadoré OP

Od 22. července do 8. srpna se v chorvatském Trogiru konala generální kapitula dominikánského řádu. Mezi tématy, kterým se věnovala, byla evangelizace a potřeba přizpůsobit činnost novým okolnostem ve světě. Zároveň se dominikáni připravují na oslavy 800. výročí založení svého řádu, které připadají na rok 2016. Na závěr kapituly redaktorka Vatikánského rozhlasu Manuella Affejee požádala o rozhovor generálního magistra řádu otce Bruna Cadoré:

Přípravy na jubileum založení našeho řádu jsou pro nás příležitostí děkovat Bohu za jeho dobrotu, jeho věrnost a důvěru vůči nám; a také děkovat spolubratrům, kteří nám předali tuto krásnou tradici našeho života. Chceme se vrátit k našim kořenům, a to znamená pokorně číst v naší současnosti i minulosti, jak v jejích pozitivních, tak negativních stránkách, abychom se poučili. Tento návrat má být tvořivou věrností charizmatu našeho řádu, kterým je kazatelská služba v církvi.

Jak smířit kazatelské charizma řádu (tj.hlásat evangelium) s požadavky současného světa?

Když se jedná o kázání, tak je před tím třeba hlavně naslouchat – to je závěr z naší generální kapituly. Je potřeba opatřit si nástroje, které nám umožní naslouchat lidem a jejich výzvám, jejich otázkám po pravdě, po opravdovosti a štěstí. Chtěli jsme nabídnout určitou směrnici ohledně pozornosti vůči dnešnímu světu: jak světu naslouchat a naučit se ho chápat. Z toho vyplývají tři body: dát hlas utiskovaným, dát prostor pochopení jak pozitivních tak riskantních rysů dnešní sekularizace a věnovat prostor, důležitost a pozornost potřebám lidí, aby cítili, že jsou bráni v potaz. Proč? Protože návrat k našim počátkům znamená znovu objevit, že podle odkazu sv. Dominika jsme povolání být znamením společenství.

Hovořil jste o potřebě naslouchání, pozornosti vůči utiskovaným, těm kdo touží být slyšeni. Můžete uvést nějaký příklad?

Na některých místech, kde bratři a sestry z dominikánské rodiny působí, žijí původní národy, které jsou skutečně vytlačeny na okraj dnešní společnosti. … Některé skupiny nemají stejný přístup ke kultuře, ke vzdělání, ke svobodné možnosti se vyjádřit, jako ostatní. … Máme na mysli uprchlíky, kteří se stali již celosvětovým jevem: ne vždy jsou přijímáni tak, jak na to jako lidé mají právo. Jak máme jednat? Jak v určitých zemích věnovat potřebnou pozornost těm, kdo jsou méně aktivní? Ve světě jsou totiž lidé, kteří z různých příčin skončí jako méně aktivní, přitom dnešní svět považuje aktivitu a produktivitu za velmi důležité. Tyto skupiny riskují, že se na ně zapomene. Také mám dojem, že v určitých kulturních prostředích je důležité dát hlas ženám a mladým lidem, aby mohli budovat nový svět. To všechno jsou hlasy, které mají v různých kulturách různou hodnotu, ale které si zaslouží, aby jim všichni věnovali pozornost.

Průběh generální kapituly dominikánského řádu pro Vatikánský rozhlas shrnul magistr řádu otec Bruno Cadoré OP.

Přeložil Petr Havlíček SJ

Česká sekce RV