6.9.2013
Křesťan má být stále radostný – podtrhnul dnes papež František v homilii při dnešní mši v kapli Domu sv. Marty. Petrův nástupce zároveň uvedl, že je třeba přemáhat pokušení dávat novost evangelia do starých měchů, a zdůraznil, že svátost manželství je obrazem sjednocení Krista a církve.
„Nelze se postit, když je Ženich na svatbě, nelze mít smutek.“ Tuto Ježíšovu odpověď učitelům Zákona, jak ji podává dnešní evangelium (Lk 5,33-39) komentoval papež František v homilii a poukázal přitom na okolnost, že Pán používá obrazu Ženicha velmi často: „Ježíš – řekl dále – nám podává vztah mezi Ním a církví jako svatbu. Domnívám se – dodal – že je to nejhlubší důvod, proč církev tolik opatruje svátost manželství a nazývá ji velikým tajemstvím. Je totiž je obrazem sjednocení Krista a církve.“ Papež poukázal na dva postoje, které by v souvislosti s tím měl prožívat křesťan. Předně je to radost, protože jde o velkou slavnost:
„Křesťan je zásadně radostný. Proto, když je na konci dnešního evangelia řeč o vínu, přišla mi na mysl svatba v Káni. Kvůli tomu Ježíš učinil zázrak a proto si Matka Boží všimla, že chybí víno, poněvadž, není-li víno, není slavnost. Představme si svatbu, na níž se pije čaj nebo šťáva. To nejde. Je slavnost a Matka Boží tedy požádá o zázrak. A takový je křesťanský život. Součástí křesťanského života je radost, radostný postoj srdce.“
Jistě, dodal papež František, „někdy skutečně přicházejí momenty kříže, momenty bolesti, ale v hloubi je vždycky onen pokoj radosti, protože křesťanský život se žije jako slavnost, jako svatba Ježíše s církví“. Svatý otec v této souvislosti zmínil, jak první mučedníci přistupovali k mučednictví jakoby šli na svatbu. I v této chvíli měli „radostné srdce“. Církev – řekl – se sjednocuje s Pánem „jako ženich se svou nevěstou a na konci světa nastane slavnost definitivní“.
Druhý postoj, který by křesťan měl chovat, pokračoval papež, objevujeme v podobenství o svatbě králova syna. Na slavnost jsou pozváni všichni, dobří i zlí, ale než slavnost začne, král se dívá, kdo nemá svatební šat:
„Napadne nás: »Ale jak to je, otče? Sezvali je z křižovatek cest a žádá se po nich svatební oděv? To nejde… Co to znamená?«. Je to velice prosté. Bůh po nás při vstupu na tuto slavnost žádá jediné: celistvost. Ženich je nejdůležitější, Ženich je vším! A to nás vede k prvnímu dnešnímu čtení (Kol 1,15-20), které důrazně hovoří o Ježíšově celistvosti, prvorozeném z celého stvoření. V Něm byly stvořeny všechny věci. Byly stvořeny skrze Něho a vzhledem k Němu.Všechny. On je středem úplně všeho.“
Ježíš, pokračoval papež František, „je také hlavou Těla církve, On je počátkem. A Bůh dal plnost a veškerenstvo Jemu, protože v Něm bude všechno smířeno. Prvním postojem je tedy radost ze slavnosti, shrnoval papež, a druhým je uznat Jej za Jediného! Pán po nás žádá, jen abychom Jej uznali za Jediného Ženicha.“ On je „vždy věrný a žádá věrnost od nás.“ A proto, chceme-li „svoji malou slavnost, jinou než tu obrovskou, je to špatně“. Pán nám říká, že nelze sloužit dvěma Pánům: buď se slouží Bohu anebo tomuto světu:
„Toto je druhý křesťanský postoj: rozpoznat Ježíše jako celek, střed, jednotu. Vždycky však budeme mít pokušení hodit tuto novost evangelia, toto nové víno do starých postojů… To je hřích. Všichni jsme hříšníky, ale je třeba to uznat: je to hřích. Neříkat, že to jde spolu dohromady. Nikoli. Staré měchy nemohou pojmout nové víno. To je novost evangelia. Ježíš je Ženich a Nevěstou církev. Ženich miluje církev a dává za ni svůj život. A Ježíš pořádá svatební slavnost! Ježíš od nás žádá radost slavnosti, radost, že jsme křesťané. A žádá po nás také celistvost. On je všechno. A pokud máme něco, co není Jeho, litujme, prosme o odpuštění a jděme dál. Kéž nám všem Pán daruje milost mít stále radost jako bychom šli na svatbu a mít také věrnost jedinému Ženichovi, kterým je Pán. Ať se tak stane.“
Končil papež František svoji homilii při dnešní ranní eucharistii v Domě sv. Marty.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.