Papež František o důležitosti mediální komunikace pro církev

21.9.2013 

Papež František dnes přijal členy Papežské rady pro sdělovací prostředky, která má v těchto dnech své plenární zasedání. Svatý otec v úvodu své promluvy zmínil letošní 50. výročí koncilního dekretu o hromadných sdělovacích prostředcích Inter mirifica, který připomněl důležitost mediální komunikace pro církev. „Všichni jsme si ovšem vědomi také jejích mezí i škodlivých faktorů,“ poznamenal Petrův nástupce. Potom však poukázal na potřebu „zapojit se do dialogu s muži a ženami dneška, abychom chápali jejich očekávání, pochybnosti a naděje.

Někdy jsou muži i ženy poněkud zklamáni křesťanstvím, které jim připadá sterilní a má potíže sdílet působivě hluboký smysl dávající víru. Jsme dnes, v době globalizace, skutečně svědky rostoucí dezorientace a osamocení; šíří se bezradnost, pokud jde o smysl života, neschopnost vztahovat se ke společnému „domu“, obtíž s navazováním hlubokých vztahů.

Proto je důležité, pokračoval papež, umět vést dialog, rozlišovat a vstupovat také do oblastí vytvářených novými technologiemi, do sociálních sítí, aby v nich byla patrná křesťanská identita. Církev má doprovázet všechny a držet krok se všemi. Je to výzva, které musíme všichni čelit, a není to v první řadě problematika technologií.

Musíme se ptát, zda jsme schopni ukazovat tvář církve, která je domovem pro všechny. .. Také v kontextu mediální komunikace je zapotřebí, aby církev uměla rozehřát srdce. Dovedou naše iniciativy a naše působení odpovídat na tento požadavek?

ptal se dále papež František a pokračoval: „Máme cenný poklad, který přináší světlo a naději. A je velice zapotřebí jej sdílet.

Velký digitální kontinent není pouhou technologií, ale je tvořen reálnými muži a ženami, kteří s sebou nosí svoje nitro, svoje naděje, svá utrpení, úzkosti, touhu o pravdě, kráse a dobru. Je třeba se umět ukazovat a přinášet Krista sdílením těchto radostí a nadějí, jako Maria, která vnesla Krista do srdce člověka; je třeba umět vstupovat do mlhy indiference a neztratit se; je třeba sestoupit do nejtemnější noci a nedat se prostoupit tmou a zbloudit, naslouchat iluzím mnohých a nedat se svést, přijímat zklamání a nepropadat hořkosti, dotýkat se dezintegrace druhých a nenechat si odejmout a rozložit svoji identitu.

Zájem církve a její působení ve světě mediální komunikace, pokračoval papež, jsou důležité, aby byl s dnešním člověkem veden dialog a byl doveden k setkání s Kristem, ale je třeba mít na paměti, že jsme jenom prostředky a že zásadním problémem není vlastnictví sofistikovaných technologií, byť jsou nutné.

Setkání s Kristem je osobní. Nelze jej manipulovat. V této době máme v církvi velké pokušení, kterým je duchovní dotěrnost, manipulování svědomím, teologální vymývání mozků, které vede k setkání s Kristem čistě nominalistickým, nikoli s živou Osobou Krista. V setkání člověka s Kristem jde však o Krista a konkrétního člověka! Nikoli o to, co chce duchovní inženýr, který chce manipulovat. Toto je výzva, tedy vést na setkání s Kristem.Ať je nám vždycky jasné, že Bůh, v něhož věříme, Bůh, který je zaujatý člověkem a chce se projevovat našimi, byť nuznými prostředky, je Tím, který působí, Tím kdo proměňuje a zachraňuje život člověka.

Končil Svatý otec svoji promluvu k Papežské radě pro sdělovací prostředky.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.