Rádio Vaticana

Petrův nástupce se setkal s východními katolickými patriarchy

21.11.2013

Papež František se dnes dopoledne přijal na zvláštní audienci jedenáct nejvyšších představitelů východních katolických ritů, kteří se v Římě účastní zasedání Kongregace pro východní církve a v neděli budou společně s římským biskupem sloužit eucharistickou liturgii ze slavnosti Krista Krále, kterou vyvrcholí Rok víry. Jde o šest východních katolických patriarchů (maronitského, koptského, melchitského, syrského, chaldejského, arménského), latinského patriarchu Jeruzaléma a čtyři vyšší arcibiskupy (syrsko-malabarského, rumunského, syrsko-malankarského a ukrajinského). Petrův nástupce v promluvě k nimi vyjádřil hlubokou úctu, kterou chová k duchovnímu pokladu křesťanského východu a připomněl slova „milovaného Benedikta XVI.“, který v posynodální exhortaci o církvi na Blízkém východě označil hlavy místních církví za „bdělé ochránce společenství a služebníky církevní jednoty“, jejímž přirozeným a plným výrazem je „trvalá jednota s římským biskupem“.

„Aby naše svědectví bylo věrohodné, jsme povoláni stále usilovat o „spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost a mírnost“ (1 Tim 6,11) ve střízlivém životním stylu k obrazu Krista, který se stal chudým, abychom zbohatli jeho chudobou (srov. 2 Kor 8,9), v neutuchající horlivosti a oné bratrské a zároveň otcovské lásce, kterou od nás biskupů, kněží a věřících laiků očekávají zvláště ti, kdo žijí sami a jsou vytlačeni na okraj společnosti. Myslím zvláště na kněze, kteří potřebují porozumění a podporu i na osobní rovině. Oni mají právo obdržet náš dobrý příklad ve věcech, týkajících se Boha, jakož i v každé jiné církevní aktivitě. Žádají nás o transparentnost ve spravování majetku a péči věnovanou každé slabosti a nouzi. To všechno pak v přesvědčivé aplikaci oné autentické synodální praxi, kterou se vyznačují východní církve.“

Po zvláštním setkání s patriarchy pak Petrův nástupce přijal členy zmíněné Kongregace pro východní církve. V promluvě k nim prohlásil, že „si nepřipouští myšlenku na to, že Blízký východ bude bez křesťanů“. Každý katolík, řekl v této souvislosti, „dluží uznání těm církvím, které v tomto regionu žijí“. Papež vyzval k pokračující modlitbě za mír v této oblasti zvláště v Sýrii a Svaté zemi.

„Římský biskup si nedopřeje pokoj, dokud budou muži a ženy jakéhokoli kraje zraňováni ve své důstojnosti, zbaveni nezbytných prostředků k životu, okrádáni o budoucnost, donuceni žít v podmínkách uprchlíků a utečenců. Dnes spolu s pastýři východních církví vznášíme výzvu, aby bylo respektováno právo všech na důstojný život a na svobodné vyznávání vlastní víry. Nepodvolíme se myšlence, že by Blízký východ byl bez křesťanů, kteří tam dva tisíce let vyznávají Ježíšovo jméno, plně integrováni jakožto občané do sociálního, kulturního a náboženského života národů, do nichž patří.“

Od Blízkovýchodních křesťanů, řekl dále papež, se můžeme mimo jiné učit trpělivosti a vytrvalosti v každodenním životě, vyznačujícím se námahou, ekumenickým duchem a mezináboženským dialogem. Zeměpisný, historický a kulturní kontext, ve kterém dlouhá staletí žijí, z nich učinil přirozené mluvčí dialogu s jinými křesťanskými vyznáními a odlišnými náboženstvími. Papež pak mluvil nejenom o křesťanech, ale o všech národech Blízkého východu, zejména maličkých, slabých a trpících:

„Bolest nejmenších a nejslabších, mlčení obětí kladou naléhavou otázku: »Jak pokročila noc?« (Iz 21,11). Bděme jako biblická hvězda v jistotě, že Pán nás nezbaví své pomoci. Obracím se tedy k celé církvi s výzvou k modlitbě, která dokáže vymoci na milosrdném Božím srdci smíření a pokoj. Modlitba odzbrojuje nevědomost a rodí dialog tam, kde je otevřený konflikt. Bude-li upřímná a vytrvalá, uschopní náš mírný a tichý hlas k tomu, aby byl vyslyšen také zodpovědnými státními představiteli.“

„Nakonec mé myšlenky zalétají do Jeruzaléma, kde jsme se všichni duchovně zrodili (Žl 87,4). Vyprošuji vám veškerou útěchu, aby se opravdu uskutečnilo proroctví onoho definitivního Bohem předpověděného shromáždění všech národů z východu i západu (srov. Iz 43,5). Bl. Jan XXIII. a Jan Pavel II., neúnavní tvůrci pokoje na zemi, ať jsou našimi přímluvci v nebi spolu s Matkou Boží, kterou nám daroval Kníže pokoje.“ – řekl papež František v samotném závěru promluvy ke členům Kongregace pro východní církve.

Milan Glaser