Papež slavil liturgii ze slavnosti Krista Krále

24.11.2013 

V den liturgické slavnosti Krista Krále konala se na Svatopetrském náměstí závěrečná bohoslužba Roku víry. Petrův nástupce ji sloužil spolu s katolickými patriarchy všech východních ritů a dalšími 1200 kněžími za účasti 60 tisíc poutníků, kteří přišli z různých koutů Itálie a celého světa i navzdory nepříliš slibnému počasí. Až do soboty totiž v Římě prakticky po celý týden pršelo, takže bylo milým překvapením, když se v neděli ráno objevilo na římské obloze slunce.

Liturgickou slavnost Krista Krále doprovázel také výjimečný výstav ostatků svatého Petra. Bronzová schránka o velikosti 30 krát 10 centimetrů obsahuje několik (8 úlomků kostí o velikosti 2-3 cm) ostatků z hrobu svatého Petra, který se nachází asi 20 metrů pod hlavním oltářem vatikánské baziliky a který byl archeologicky prozkoumán teprve v druhé polovině minulého století. Vykopávky zahájil ve čtyřicátých letech 20.století papež Pius XII. V roce 1971, poté, co byly ostatky podrobeny vědecké analýze, byla jejich část uložena do zvláštní schránky, aby spočinula natrvalo v soukromé papežově kapli ve zvláštním papežském apartmá, které se nachází ve třetím patře apoštolského paláce ve Vatikánu. Na bronzové schránce stojí latinský nápis “Ex ossibus quae in Arcibasilicae Vaticanae hypogeo inventa Beati Petri Apostoli esse putantur – Část kostí nalezených v katakombách vatikánské arcibaziliky, které se přisuzují blaženému apoštolu Petrovi”. Letos byly tyto ostatky vůbec poprvé vystaveny veřejné úctě a to právě při dnešní příležitosti. Působivý moment nastal během zpěvu Kréda, kdy schránku s relikviemi prvního římského biskupa uchopil do rukou papež František.
Svatý otec ve svém kázání hned v úvodu zmínil Benedikta XVI.„na něhož pamatujeme plni sympatií a vděčnosti“, což vyvolalo dlouhý aplaus. Tématem homilie bylo centrální postavení Krista ve stvoření, v lidu a v dějinách. V samotném závěru papež řekl:

Kristus je středem dějin lidstva a také středem dějin každého člověka. K Němu můžeme vztahovat radosti a naděje, smutky i úzkosti, z nichž je tkán náš život. Je-li jeho středem Ježíš, jsou i ty nejtemnější chvíle našeho života osvěcovány, dává nám naději podobně jako dobrému lotrovi v dnešním evangeliu.
Zatímco všichni ostatní se obraceli k Ježíši s pohrdáním - „Jsi-li Mesiáš, Král a Mesiáš, sestup z kříže!“ – onen člověk, který se po celý život mýlil, lituje a přimyká se k ukřižovanému Ježíši prosbou: „Pamatuj na mě, až přijdeš do svého království“ (
Lk 23,42). A Ježíš mu slibuje „Dnes budeš se mnou v ráji“ (v.43), v Jeho království. Ježíš pronáší jenom slovo odpuštění, nikoli odsouzení. A když člověk nachází odvahu o toto odpuštění požádat, Pán nikdy nenechá takovou prosbu padnout do prázdna.

Slib, který dal Ježíš dobrému lotrovi, nám dává velkou naději. Říká nám, že milost Boží je vždycky štědřejší než modlitba, která ji žádala. Pán dává vždycky víc, je tolik velkodušný. Dává vždycky více, než o kolik je žádán. Žádáš jej, aby na tebe pamatoval, a on tě přenese do svého království! Ježíš je středem našich tužeb po radosti a spáse. Jděme všichni společně touto cestou.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Dnešní bohoslužba byla provázena také dalšími zvláštní znameními. Jednak peněžní sbírkou konanou za účelem pomoci Filipíncům postižených tajfunem a v samotném závěru také předání apoštolské exhortace Evangelii gaudium. Papežova exhortace Radost evangelia bude zveřejněna teprve v úterý, ale dnes ji symbolicky převzalo 36 zástupců Božího lidu z 18 zemí pěti kontinentů. Papež František ji připravil u příležitosti zakončení Roku víry jako programový text svého pontifikátu.

Před závěrečným požehnáním pak oslovil papež František přítomné znovu, aby je pozval k polední modlitbě Anděl Páně. Nejprve jim Svatý otec poděkoval za účast a vyjádřil vděčnost také organizátorům v čele s arcibiskupem Rinou Fisichellou, předsedou Papežské rady pro novou evangelizaci, který řídil přípravy jednotlivých zastavení Roku víry v Římě. Petrův nástupce krátce připomněl také letošní smutné 80. výročí ukrajinského Hladomoru, který na Ukrajině záměrně vyvolala sovětská vláda a jemuž padlo za oběť několik milionů lidských životů. Potom papež František s uznáním vzpomněl na všechny misionáře:

Tento den patří naše uznání misionářům, kteří během staletí zvěstovali evangelium a zaseli zrnka víry do mnoha částí světa. Patří mezi ně také bl. Juniper Serra, španělský františkán a misionář, od jehož narození uplynulo letos tři sta let.

Potom Svatý otec vyzval k mariánské modlitbě Anděl Páně:

Touto modlitbou budeme prosit Pannu Marii o ochranu pro naše bratry a sestry, kteří jsou pronásledováni kvůli svojí víře. Je jich mnoho!

Po společné modlitbě Anděl Páně udělil Petrův nástupce apoštolské požehnání.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.