Rádio Vaticana

Právní krize je vážnější než ekonomická

26.12.2013

„Právní krize neboli legální nespravedlnost“ je označena za problém roku Mezinárodním observatoriem kardinála Van Thuana, které monitoruje situaci sociálního učení církve ve světě a každoročně ji shrnuje v obsáhlé zprávě, která letos vyšla popáté (Quinto rapporto sulla Dottrina sociale della Chiesa nel mondo, red. G. Crepaldi a S. Fontana, Cantagalli, Siena 2013, s.220, € 14). Legalizované nespravedlnosti, píše se v její předmluvě, nebývá věnována přílišná pozornost. Ta se soustředí spíše na finanční krizi a její sociální důsledky, počínaje nezaměstnaností. Právní krize je však velice vážná, protože právo a zákon tvoří architekturu každého sociálního vztahu. O ekonomické krizi se mluví právem, avšak podle autorů zmíněné zprávy, je třeba identifikovat také tuto skrytou, subtilní, ale velmi pronikavou a destabilizující krizi. Podle jednoho z autorů zprávy, arcibiskupa Crepaldiho, „se vytrácí právo jakožto opora zákonodárství a dochází k transformaci zákonů na pouhá pravidla. Právo, zákony a pravidla je pořadí, která platilo kdysi a v němž jeden prvek zakládal ten následující. Nyní se však ustavuje společnost pravidel, které se už nezakládají na zákonech a právu. Zdá se, že zvítězil právní positivismus, kontraktualismus a relativismus“ (str. 9-10).

Mezinárodní observatorium, které nese jméno prvního předsedy Papežské rady Iustitia et Pax, vietnamského kardinála Van Thuana, jehož beatifikační proces probíhá, si klade za cíl nejenom informovat, ale také umožnit zamyšlení a formulaci správného pohledu na situaci, která zvláště v zemích se západní křesťanskou tradicí spěje k bezprecedentní krizi, a snaží se podávat hodnotcení i ozdravující prostředky inspirované sociálním učením církve.

Právní krize popsaná v letošní zprávě Observatoria vychází z analýzy situace na všech pěti kontinentech a týká se jak legislativního procesu, tak samotného práva. Projevem legislativní krize byla celá řada zákonů odporujících přirozenému právu na poli života a rodiny od Argentiny, Uruguay až po Francii a Velkou Británii. Právní krize se projevuje dále tím, že Mezinárodní tribunály zasahují do oblastí, které jim nepřísluší, a tím, že se soudci stavějí nad rozhodnutí parlamentů. Jako příklad je ve zprávě uvedeno rozhodnutí Panamerického tribunálu pro lidská práva z 28. listopadu 2012, který odsoudil Kostariku za to, že nemá zákon povolující umělé oplodnění in vitro anebo výrok Brazilského federálního soudu, který autorizoval takzvanou „terapeutickou anticipaci porodu“, jak oficiálně pojmenoval interrupci. Podobně orientované výroky vydali soudci v některých evropských zemích o podstatě manželství. Zpráva Observatoria podává případy, v nichž výroky soudců vytvářejí zákony tam, kde je legislativní mezera, anebo svými výroky demolují již existující zákony. Tento zmatek, uzavírá zpráva o stavu sociálního učení církve, zraňuje sociální tkanivo celých národů a podkopává jejich ústavy.

Milan Glaser