Svatý otec: Uriášové platí účet za hostinu sebejistých křesťanů

31.1.2014 

Když se popírá Boží přítomnost mezi lidmi, vytrácí se vědomí hříchu, a to až do té míry, že druzí musí platit za naši „křesťanskou průměrnost“, prohlásil papež František při dnešní ranní homilii v Domu svaté Marty. Prosme Pána o milost, aby se přítomnost Jeho království v nás nikdy neumenšila.

Těžký hřích, jakým je kupříkladu cizoložství, se přesunuje do kolonky „problémů k vyřešení“. Volba krále Davida, jak ji vypráví dnešní první čtení, se stává zrcadlem, které papež František nastavuje svědomí každého křesťana. David zatouží po Batšebě, ženě Uriáše, který je Davidovým generálem. Král mu ženu vezme a manžela pošle na smrt do první bitevní linie, čímž ve skutečnosti páchá vraždu. Cizoložství ani vražda ovšem Davidem moc neotřesou. Svůj velký hřích nevnímá a nepřichází mu na mysl žádat o odpuštění, upozornil papež, spíše se zamýšlí nad tím, jak to vyřešit.

“Každému z nás se něco takového může stát. Všichni jsme hříšníci a všichni jsme vystaveni pokušení. Pokušení je náš každodenní chléb. Kdyby někdo z nás řekl, že nikdy nezažil pokušení, buď je to cherubín, anebo je trošku přihlouplý. To dá rozum…Zápas je v životě normální, ďábel si nedopřává klid, chce zvítězit. Avšak nejvážnějším problémem tohoto textu není ani tak pokušení a hřích proti devátému přikázání, ale Davidovo jednání. David tu o hříchu nemluví, mluví o problému, který musí vyřešit. To je znamení! Známkou toho, že se potlačuje Boží království, že Božího království ubývá, je to, že se vytrácí pocit hříchu“.

Každý den při modlitbě Otčenáš Boha prosíme, aby přišlo Jeho království, tedy aby Jeho království rostlo. Když ovšem ztratíme smysl pro hřích, ztrácíme rovněž smysl pro Boží království. Na jeho místo dosazujeme „supermocnou antropologickou vizi“, podle níž „já mohu všechno“.

“Moc člověka namísto Boží slávy. To je náš každodenní chléb. Proto se každý den modlíme k Bohu: „Přijď království tvé“, „Kéž roste tvé království“. Spása totiž nevzejde z naší prohnanosti a vychytralosti, či z toho, jak inteligentně se zařídíme. Spása přijde z Boží milosti a z každodenního procvičování této milosti v křesťanském životě.“

Největší dnešní hřích je ten, že lidé ztratili vědomí hříchu, citoval papež František svého předchůdce Pia XII. Poté se zamyslel nad postavou Uriáše, nevinného muže, který byl poslán na smrt vinou svého krále. Uriáš se stává symbolem všech obětí naší nevyznané pýchy.

“Přiznávám, že když vidím takovouto nespravedlnost, tuto lidskou pýchu, když vidím nebezpečí, že by se mi to také mohlo stát, že bych mohl ztratit smysl pro hřích, prospívá mi zamyslel se nad mnohými Uriáši, kteří byli v dějinách. Tolika Uriáši, kteří také dnes trpí naší křesťanskou průměrností, když pozbýváme smyslu pro hřích, když dáváme upadat Božímu království…Oni jsou mučedníky našich nerozpoznaných hříchů. Bude prospěšné, když se dnes pomodlíme sami za sebe, abychom Pánovou milostí nikdy neztratili smysl pro hřích, aby v nás neupadalo Boží království. A přinesme také duchovní květy na hrob těchto mnohých současných Uriášů, kteří platí účet za hostinu oněch sebejistých křesťanů.

Zakončil papež František dnešní ranní homilii.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.