Kardinál Kasper k problematice rozvedených a znovusezdaných

21.2.2014 

Úvodní přednáška kardinála Waltera Kaspera v Nové synodnodní aule nebyla zveřejněna. Některé ze svých premis nicméně prozradil sám autor pro italský deník La Stampa a podrobné shrnutí otázky rozvedených a znovu sezdaných představil pro portál Vatican Insider vatikanista Andrea Tornielli:

Můj úvod měl teologický charakter, týkal se krásy rodiny. Odtud musíme vyjít, abychom se pak zabývali palčivými problémy současnosti. Mluvil jsem také o přijímaní pro rozvedené, kteří vstoupili do nového manželství, uvedl kardinál Kasper.

Jak dále přiznal, v podstatných otázkách se shoduje s arcibiskupem Gerhardem Müllerem. Co to znamená? Církev nemůže zpochybňovat Ježíšova slova o nerozlučitelnosti manželství a kdo očekává, že z konzistoře či Synodu vyjdou „snadná“ a obecná řešení pro všechny, ten se mýlí. Nicméně vzhledem k prudkému růstu počtu ztroskotaných manželství lze zkoumat nové cesty, jak odpovědět na hluboké potřeby těch rozvedených a civilně znovusezdaných, kteří uznají své selhání, obrátí se a po určité době pokání žádají o to, aby směli znovu přistupovat ke svátostem.

Tak lze shrnout hypotézu kardinála Kaspera předloženou kardinálům na samém začátku mimořádné konzistoře věnované otázkám rodiny. Ve svém vystoupení jsem se držel papežovy rady. Před konzistoří mi František řekl: pokládej otázky, ale bez řešení. Je třeba klást si otázky ve víře. Situace v západní společnosti se velmi změnila. Kladl jsem tedy otázky, ale netrval jsem na svých pohledech – uvedl kard. Kasper ke své metodě.

V posledním století došlo v pohledu církve na rozvedené k výrazným posunům. Zatímco v Kodexu kanonického práva z roku 1917 byli rozvedení, kteří uzavřeli nový občanský sňatek, označováni za bigamisty, lidi žijící ve veřejném konkubinátu, a tedy za nestoudníky hodné exkomunikace, nový Kodex, schválený Janem Pavlem II. o trestech nemluví, naopak potvrzuje, že rozvedení jsou součástí církve.

Kardinál Kasper se tedy ptá, zda není možný další rozvoj v této otázce, aniž by se rušila závazná tradice naší víry. Ihned však dodává, že obecná odpověď není možná, je vždy nutné rozlišovat. Přesvědčení, že předchozí manželství nebylo nikdy platné, je jen jednou z možností, říká kardinál Kasper – a dodává, že posouzení nemůže být ponecháno jen subjektivním pociteům. Na druhou stranu soudní cesta nemusí být nutně jedinou cestou k řešení problému.

Hledat totiž řešení pouze v rozšíření procedur vedoucí k nulitě, by totiž právem vyvolávalo dojem, že církev postupuje nepoctivě a ve skutečnosti maskovaným způsobem připouští katolické rozvody, přiznal kardinál Kasper.

Jak dále upřesnil, rozvedení, kteří uzavřeli nový sňatek, nemohou přistupovat ke svátostnému přijímání, mohou však přijímat duchovně – jsou li dsuchovně disponováni. Potvrdila to jak Kongregace pro nauku víry, tak Benedikt XVI. během Světového setkání rodin v Miláně. Avšak kdo přijímá duchovně, je považován za spojeného s Ježíšem Kristem. Jak tedy může být v rozporu s Ježíšovým přikázáním? Proč nemůže přijímat také svátostně? – namítá dále německý kardinál. Připomíná pak praxi rané církve: pro ty, kdo neobstáli v pronásledování, a ve slabosti se zřekli víry – tzv. „lapsi“, rozvinula církev praxi pokání, jakéhosi druhého křtu – nikoli vodou, nýbrž „slzami pokání“. Podle kardinála Kaspera by se církev v budoucnu mohla ubírat právě tímto směrem. Nešlo by tedy o „levnou milost“, o zlevněné milosrdenství.

Tato možná cesta by nicméně nebyla obecným všeobecně aplikovatelným řešením. Pravděpodobně by se týkala malé části rozvedených a znovu sezdaných, totiž těch, kterým skutečně a upřímně záleží na přístupu ke svátostem, těch, kteří prožívají absenci svátostného přijímání jako hlubokou ránu – řekl kardinál Walter Kasper v úvodní přednášce na mimořádné konzistoři.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.