Papež František: Mládež se má v církvi cítit jako doma

1.3.2014 

„Mládež se má v církvi cítit jako doma,“ píše Petrův nástupce členům Papežské komise pro Latinskou Ameriku, jejíž členy přijal včera na zvláštní audienci. „K tomu je však třeba,“ dodává Svatý otec, „nejenom otevřít mladým lidem brány církve, ale také jít je hledat, sladit se s jejich protesty a dát jim prostor, aby pocítili, že jim je nasloucháno. Církev je matka, nemůže tedy zůstat lhostejnou, ale musí znát jejich starosti a předkládat je Božímu srdci.“

Zvláštní Papežskou komisi pro kontinent, kde mladí lidé tvoří většinu obyvatelstva, založil roku 1958 Pius XII. (21.4.) a těsně se pojí ke Kongregaci pro biskupy, jejíž prefekt je zároveň jejím předsedou. Má usnadňovat komunikaci latinskoamerického episkopátu s Apoštolským stolcem. Dnes ji tvoří 45 členů v čele s kardinálem Marcem Ouelletem a poprvé se setkává s papežem, který se narodil v Latinské Americe. Papež František se během více než půlhodinového setkání vyhnul čtení připravené promluvy, kterou členům komise předal v písemné podobě a rozšířil ji o další postřehy ve spontánní, asi dvacet minut trvající reflexi. Petrův nástupce poukázal na tři pilíře traditio fidei. „Nestačí jen předávat obsah víry“ – řekl. „Je zapotřebí sdílet jednání a hodnocení, která z něho plynou.“

Pokud věříme, že se víra předává jenom obsahově, bude jenom povrchní nebo ideologická. Bude postrádat kořeny. Předávání musí být tvořeno obsahem, hodnotami, hodnocením, návyky a jednáním.

Papež pak použil svého oblíbeného pojmu utopie, kterým označuje neurčitou, ale silnou a všeobecnou lidskou touhu po lepší budoucnosti, lepší společnosti:

Pro mládež je důležité, aby jí bylo předáváno – počínaje od dětského věku – správné nakládání s touto utopií. My v Latinské Americe máme ne zcela vyváženou zkušenost toho, jak s utopií nakládat. Můžeme říci, že někdy a na určitých místech, ne všude - například v Argentině – mnoho mladých lidí Katolické akce díky špatnému přístupu k utopii upadlo v 70. letech do partyzánského postoje. Je zapotřebí umět s utopií nakládat, tedy vést ji a napomáhat jejímu růstu u mladého člověka. To je velké bohatství. Mladý člověk bez utopie je předčasný stařec. Jak učinit, aby sny, které děti a mladí chovají, aby tato utopie vedla k setkání s Ježíšem Kristem?

Osmělím se k tomu načrtnout následující kroky, pokračoval papež František:

Utopie se v mladém člověku rozvíjí dobře, pokud je doprovázena pamětí a rozlišováním. Utopie hledí k budoucnosti, paměť do minulosti a přítomnost se rozlišuje. Mladý člověk musí převzít paměť a zakořenit v ní svoji utopii; rozlišovat v přítomnosti svou utopii, znamení doby. Utopie sice kráčí vpřed, ale je silně zakořeněna v paměti a v osvojených dějinách. K rozlišování přítomnosti potřebujeme, aby mládež měla mistry rozlišování, a v rozlišování se již rýsuje budoucnost.

Výchovná krize, která se dnes šíří – pokračoval papež – má proto své východisko v setkání starých a mladých. Toto setkání s dědečky a babičkami je klíčové právě pro utopii mladých lidí. Svatý otec pak v této souvislosti připomněl skutečnost, kterou se dověděl od bulharských biskupů během jejich návštěvy ad limina. Ti hovořili o tom, že v tamějších kostelech je dnes vidět převážně staré a mladé lidi, zatímco střední generace chybí, protože se s Ježíšem nesetkala.

Setkání mladých se starými je tedy klíčové, aby si osvojili paměť lidu a rozlišování přítomnosti. Je zapotřebí mistrů rozlišování, duchovních rádců. Tady je v souvislosti s předávání víry mladým lidem důležitý apoštolát takříkajíc od těla k tělu. Rozlišování v přítomnosti nelze konat bez dobrého zpovědníka, dobrého duchovního vůdce, který se věnuje až do omrzení tomu, že hodiny a hodiny naslouchá mladým...

„Víra proto roste v tomto rámci,“ shrnul papež: „Pamětí minulého, rozlišováním přítomného a utopií budoucího.“ Petrův nástupce ve své improvizované promluvě ke členům Papežské komise pro Latinskou Ameriku poukázal na korumpující skartační kulturu, založenou na obchodu s drogami, skryté euthanasii a interrupcích, a upozornil, že představuje nejvážnější ohrožení latinsko americké mládeže. „Utopie nadšeného mladíka se nezřídka a pozvolna přetváří na rozčarování,“ řekl. „Existuje zklamaná mládež, jíž je nezbytné dávat víru a naději,“ konstatoval papež František.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.