27.4.2014 

„Blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. zapisujeme do seznamu svatých a ustanovujeme, aby jim v celé církvi byla prokazována zbožná úcta.“

Těmito slovy dnes papež František kanonizoval Jana XXIII. a Jana Pavla II. Oba byli svatořečeni současně a za přítomnosti úřadujícího i emeritního papeže. Událost, která nemá v dějinách církve obdoby. Odpovídal tomu také zájem Božího lidu.

Být na kanonizační liturgii přímo na Svatopetrském náměstí nebo aspoň na ulici Via della Conciliazione však nebylo vůbec zadarmo. Vstupenkou byla pro většinu přítomných noc strávená doslova na dlažbě. Na náměstí sv. Petra a v přilehlých ulicích se dnešní kanonizace účastnilo 500 tisíc lidí, dalších 300 tisíc sledovalo přímý přenos z velkoplošných obrazovek na různých místech Říma.

Již od soboty začaly v ulicích města - a především poblíž Vatikánu – přibývat lidé, kteří o sobě hned na první pohled věděli, proč přišli. Byli to většinou mladí, ale nechyběli ani nemocní lidé na invalidních vozících; nejrozmanitějších národností. Všichni s trpělivým odhodláním, vybaveni karimatkami i spacáky, aby mohli přenocovat pod širým nebem, třebaže předpovědi počasí věštili déšť, a zdálo se, že nebe jim dává za pravdu. V ovzduší však převažovala usebranost, která jemně zastírala radost a dobrou náladu přítomných. Věřící spojovalo slavnostní očekávání. Na tvářích každého bylo patrné, že ví, co jej čeká i co chce: modlit se za své drahé, děkovat Bohu a setkat se s Kristem.

Samotná liturgie v latinském jazyce začala v 10h dopoledne. Koncelebrovalo při ní 150 kardinálů, mezi nimiž byl také Benedikt XVI., a dalších 700 biskupů z celého světa. Z České republiky to byli kardinálové Duka a Vlk, arcibiskup Graubner a biskup Vokál. První čtení bylo italsky, druhé polsky. Po - latinsky a řecky - zpívaném evangeliu následovala homilie papeže Františka, který mluvil o pěti oslavených ranách zmrtvýchvstalého Ježíše. Mimo jiné řekl:

„Svatý Jan XXIII. a svatý Jan Pavel II. měli odvahu dívat se na Ježíšovy rány, dotýkat se Jeho probodnutých rukou a otevřeného boku. Neostýchali se Kristova těla, nepohoršovali se nad Ním a Jeho křížem; nestyděli se za tělo bratra (srov. Iz 58,7), protože v každém trpícím člověku spatřovali Krista. Byli to dva odvážní muži plní odhodlanosti Ducha svatého a vydali církvi a světu svědectví o Boží dobrotě a Božím milosrdenství.
Byli to kněží, biskupové a papežové 20. století. Poznali jeho tragédie, ale nepodlehli jim. Mocnější v nich byl Bůh, silnější byla víra v Ježíše Krista, Vykupitele člověka a Pána dějin; silnější v nich bylo Boží milosrdenství, které se vyjevuje v těchto pěti ranách; silnější byla mateřská blízkost Mariina.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Prakticky po celou bohoslužbu visely nad městem temné mraky, ale naštěstí zůstalo jenom u toho. Snad jakoby na důkaz, že nad nimi panuje větší moc, která je účinná díky novým přímluvcům…

Eucharistii podávalo 700 kněží nejenom na Svatopetrském náměstí ale i podél celé ulice Via della Conciliazione. Po svatém přijímání papež František znovu oslovil účastníky bohoslužby a mimo jiné řekl:

„Jsem vděčný všem, kdo se s obrovskou velkodušností podíleli na přípravě těchto památných dnů: římské diecézi spolu s kardinálem Vallinim, římskému magistrátu v čele s primátorem Ignaziem Marinim, pořádkovým silám a různým organizacím, asociacím a početným dobrovolníkům. Díky vám všem!
Zdravím všechny poutníky tady na Svatopetrském náměstí, v přilehlých ulicích a dalších místech Říma, jakož i všechny, kteří s námi byli spojeni prostřednictvím rozhlasu a televize! Děkuji ředitelům a pracovníkům médií, která umožnila tolika lidem účast. Zvláštní pozdrav patří nemocným a starým lidem, kterým byli noví světci obzvláště nablízku.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže před modlitbou Regina caeli je ZDE

Samotná kanonizační liturgie trvala něco přes dvě hodiny. Hned po jejím skončení šel papež František – podobně jako na jejím začátku – pozdravit nejprve Benedikta XVI. Potom zdravil osobně jednotlivé členy 122 státních delegací. Jako první přišel prezident Itálie Giorgio Napolitano s chotí, potom polský prezident Bronislav Komorowský s manželkou a pak španělský král Juan Carlos s královnou Sofií. Po nich následovalo dalších 21 hlav států a 10 premiérů. Nechyběli ani prezident Evropské unie a předseda Evropské komise. Českou republiku reprezentoval předseda Poslanecké sněmovny, Jan Hamáček, ministr kultury Daniel Herman a ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Již během osobních pozdravů Petrova nástupce s čelnými představiteli veřejného života přijel před pódium známý papežský džíp, z čehož mohli ostatní účastníci vytušit, že se papež vydá pozdravit také je. Vydrželi na tento okamžik čekat téměř hodinu. Potom papež nastoupil do džípu a vydal se na objížďku mezi sektory na Svatopetrské náměstí, projel celou ulici Via della Conciliazione až k Andělskému hradu. Tři čtvrtě hodiny jej pak cestou tam i zpět provázelo nadšení věřících, ujištěných o tom, že se nebe dotýká země, protože byli svatořečeni pastýři, kteří jim byli na zemi důvěrně blízcí.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.