Papež: Výchova nemůže být neutrální

10.5.2014 

Na 300 tisíc lidí se v sobotu vpodvečer účastnilo setkání s papežem Františkem organizovaného Italskou biskupskou konferencí. Rodiče, učitelé a žáci církevních, ale nejen církevních škol z celé Itálie přišli na Svatopetrské náměstí, kde byl na celé odpoledne připraven bohatý program nejrůznějších vystoupení a svědectví za účasti mnoha známých osobností veřejného života a italské kultury. Přítomna byla také ministryně školství. Po úvodním pozdravu předsedy Italské biskupské konference, kard. Bagnasca, se ujal slova Petrův nástupce, který vypočítal tři důvody, proč má rád školu, a mimo jiné řekl:

Mám rád školu, protože je to synonymum otevřenosti k realitě. Nebo by alespoň měla být! Ne vždycky to dokáže, což pak znamená, že je zapotřebí trochu změnit pojetí. Jít do školy znamená otevřít mysl a srdce realitě v bohatství jejích aspektů a dimenzí. Nemáme právo mít strach z reality! Škola nás učí chápat realitu. A to je krásné! V prvních letech si člověk osvojuje vše v okruhu 360 stupňů, potom se to postupně prohlubuje a nakonec dochází ke specializaci. Ale jestli se někdo naučil učit se, zůstane mu to napořád, zůstane člověkem otevřeným k realitě. Je to tajemství: naučit se učení. Tomu učil velký italský vychovatel, který byl knězem: don Lorenzo Milani.

Učitelé jsou první, kteří mají zůstávat otevření k realitě, s myslí neustále otevřenou učení! A proto mi udělalo velkou radost slyšet tady svědectví vás, učitelů, tolik otevřených realitě. Ano, protože, není-li učitel otevřený učení, není dobrým učitelem, a není ani zajímavý. Mládež chápe, má „čich“ a je přitahována profesory, kteří mají otevřené, neuzavřené myšlení, stále hledají „více“ a tímto postojem nakazí studenty. To je první důvod, proč mám rád školu.

Dalším je to, že škola je místem setkání. Všichni jsme totiž na cestě. Škola, jak jsme zde slyšeli není parkoviště, je místem setkání. Setkávají se spolužáci, setkávají se učitelé, setkávají se ostatní zaměstnanci. Rodiče se setkávají s profesory, ředitel se setkává s rodinami apod. Je to místo setkávání. Dnes velmi potřebujeme kulturu setkávání, abychom se setkali, poznali, měli rádi a společně putovali. A to je pro věk růstu zásadní, jakožto doplněk rodiny. Rodina je první buňkou vztahů. Vztah s otcem, matkou a sourozenci je základem a provází nás celým životem. Ve škole se však „sdružujeme“, setkáváme se s lidmi, kteří jsou jiní než my, liší se věkem, kulturou, původem, schopnostmi.. Škola je první společnost, která integruje rodinu. Rodina a škola se nesmí klást do protikladu! Jsou komplementární a je tedy důležité, aby ve vzájemné úctě spolupracovaly. A rodiny dětí jedné třídy mohou společně, mezi sebou a spolu s učiteli, dělat mnoho. V souvislosti s tím je vhodné zmínit jedno africké přísloví, které praví: „K výchově dítěte je zapotřebí vesnice.“

Dále mám rád školu, protože nás vychovává k pravdě, dobru a kráse. Výchova nemůže být neutrální. Buď je pozitivní nebo negativní, buď obohacuje nebo ochuzuje; buď umožňuje člověku růst nebo jej deprimuje a může jej dokonce zkazit. Při výchově je velmi důležitá jedna věc, kterou jsme dnes slyšeli: čistá porážka je hezčí než špinavé vítězství. Pamatujme si to! To nám bude v životě užitečné.

Posláním školy je rozvíjet smysl pro pravdu, dobro a krásu. A dochází k tomu cestou, která je bohatá a skládá se z mnoha „přísad“. Proto existuje tolik předmětů. Protože rozvoj je plodem různých prvků, které společně působí a podněcují inteligenci, svědomí, cítění, tělo apod. Například studuji-li toto náměstí, Svatopetrské náměstí, chápu architekturu, dějiny, náboženství a také astronomii – obelisk připomíná slunce, ale málokdo ví, že toto náměstí, to jsou také velké sluneční hodiny.

Tímto způsobem v sobě pěstujeme pravdu, dobro a krásu, učíme se, že tyto tři dimenze nejsou nikdy oddělené, ale vždycky propojené. Je-li něco pravdivé, je to dobré a krásné; je-li něco krásné, je to dobré a pravdivé, a je-li něco dobré, pak je to pravdivé a krásné. Tyto prvky nám společně umožňují růst a milovat život a otevírají nás plnosti života!

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy je ZDE

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.