13.5.2014 

Boží věci nelze pochopit jenom hlavou, je třeba otevřít srdce Duchu svatému - konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež zdůraznil, že víra je Božím darem, který však nelze přijmout, žije-li se v odtržení od Jeho lidu, církve.

Dnešní liturgická čtení, poznamenal papež František, ukazují dvě skupiny lidí. První čtení ze Skutků apoštolů (11,19-26) ukazuje „ty, kteří se rozprchli kvůli pronásledování, jež vzniklo po zabití Štěpána. „Nesli s sebou sémě evangelia a všude je rozšířili. Zpočátku oslovují pouze Židy, potom, po příchodu do Antiochie někteří z nich oslovili také Řeky. A tak postupně , pokračoval papež, otevřeli brány Řekům a pohanům. Když o tom přišla zpráva do Jeruzaléma, byl vyslán Barnabáš, aby tam podnikl vizitační cestu. A všichni, konstatoval papež, byli velice spokojeni, protože se velký zástup lidí přidal k Pánu.

Tito lidé, řekl dále František, neřekli: půjdeme nejprve k Židům, potom k Řekům a k pohanům. Nikoli. Nechali se vést Duchem svatým! Byli poddajní vůči Duchu svatému. Jedno souvisí s druhým. A nakonec otevřeli brány všem pohanům, které považovali za poskvrněné. Otevřeli brány všem. Byla to první skupina lidí, která byla poddajná Duchu svatému. Někdy nás Duch svatý posouvá k zásadním krokům, jako vnukl Filipovi, aby šel a pokřtil etiopského dvořana, anebo Petrovi, aby pokřtil Kornelia:

„Jindy nás Duch svatý nese pozvolna a nechat se vést Duchem svatý je ctnost, tedy neodporovat Duchu svatému, být Mu poddajní. A Duch svatý dnes působí v církvi. Působí v našem životě. Někdo z vás by mohl říci: »Nikdy jsem ho neviděl!« - Dávej však pozor na to, co se děje, co ti přijde na mysl, co vzejde v tvém srdci. Je to dobré? Pak je to Duch svatý, který tě vybízí jít touto cestou. Je zapotřebí poddajnosti! Poddajnosti Duchu svatému.“

Druhá skupina, kterou nám prezentuje čtení z evangelia (Jan 10,22-30), řekl dále papež, „jsou intelektuálové, kteří přistoupili k Ježíši v chrámu. Jsou to znalci Zákona. Ježíš, poznamenal papež, s nimi měl vždycky problémy, protože nedokázali chápat, kroužili kolem stejných věcí, protože si mysleli, že náboženství je jenom záležitostí hlavy, zákonů. Podle nich bylo třeba zachovávat přikázání a nic víc. Neměli tušení, že existuje Duch svatý. Ptali se Ježíše, chtěli diskutovat. Všechno měli v hlavě, všechno byl intelekt. V takových lidech – dodal František – není srdce, není láska a krása, není harmonie. Jsou to lidé, kteří chtějí pouze vysvětlení“:

„Podáš jim vysvětlení a oni se vrátí s další otázkou, nepřesvědčí se. A tak pořád dokola. Kroužili kolem Ježíše celý život, až Jej nakonec dokázali chytit a zabít! Ti neotevírají srdce Duchu svatému! Myslí si, že Boží věci lze pochopit jenom hlavou za pomoci idejí, svých vlastních idejí. Jsou pyšní. Myslí si, že vědí všechno. A co se nevejde do jejich rozumu, není pravda. Můžeš před nimi vzkřísit mrtvého, ale neuvěří.“

„Ježíš, pokračoval papež, jde dál a říká něco velmi silného: »Vy nevěříte, protože nepatříte k mým ovcím. Nevěříte, protože nepatříte k lidu Izraele. Oddělili jste se od lidu. Jste intelektuální aristokracie.« Takový postoj uzamyká srdce. Zapřeli svůj lid.“

„Tito lidé se odtrhli od Božího lidu a proto nemohli věřit. Víra je Božím darem. Víra však přijde, pokud jsi v Jeho lidu, pokud jsi v církvi, pokud přijímáš pomoc svátostí, bratří, shromáždění. Věříš-li, že tato církev je Boží lid. Tito lidé se však odtrhli, nevěřili v Boží lid, věřili pouze ve svoje věci a tak si vytvořili celou soustavu přikázání, která lid zaháněla. Odháněli lidi pryč a nenechali je vejít do církve, do lidu. Nemohli věřit! Je to hřích odporování Duchu svatému!“

„Dvě skupiny lidí, řekl dále papež, „jemní, milí, pokorní, otevření Duchu svatému, a pak ti pyšní, soběstační, domýšliví, odtržení od lidu, intelektuální aristokracie, která uzavřela brány a odporuje Duchu svatému. Není to tvrdohlavost, ale něco víc, je to tvrdost srdce! A to je nebezpečnější. Při pohledu na tyto dvě skupiny lidí, končil papež František, prosme Pána o milost poddajnosti Duchu svatému, abychom v životě postupovali vpřed, byli kreativní a radostní, protože ti druzí nebyli radostní. Tam kde je přílišná serióznost, totiž není Duch svatý. Prosme tedy, o milost poddajnosti, aby nám Duch svatý pomohl ubránit se před oním špatným duchem soběstačnosti, pýchy, domýšlivosti, uzavřenosti srdce před Duchem svatým.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.