Promluva na uvítanou v Palestině

25.5.2014 

Promluva papeže v prezidentském paláci, Betlém

Pane prezidente,
Drazí přátelé,

Děkuji panu prezidentovi Mahmúdovi Abbásovi za jeho slova na uvítanou a srdečně zdravím členy vlády a celý palestinský lid. Děkuji Pánu, že jsem dnes tady s vámi na místě, kde se narodil Ježíš, Kníže pokoje, a děkuji vám za vaše vřelé přijetí.

Blízký východ prožívá již desetiletí dramatické důsledky probíhajícího konfliktu, který způsobil mnoho vážných zranění, která potřebují zahojit, a ačkoli se právě neprojevuje násilím, panuje nejistá situace a nedorozumění mezi jednotlivými stranami, popírání práv, izolace a exodus celých komunit, rozdělení a utrpení všeho druhu.

Chtěl bych projevit svoji blízkost všem, kdo nejvíce trpí důsledky tohoto konfliktu a z hloubi svého srdce prohlásit, že nastal čas, aby byl ukončen tento stav, který se stále více stává nepřijatelným. Prospělo by to všem. Ať se tedy zdvojnásobí úsilí a iniciativy směřující k vytvoření podmínek stabilního míru, založeného na spravedlnosti, na uznávání práv každého a na vzájemné bezpečnosti. Pro všechny nastala chvíle odvahy k velkodušné a kreativní službě dobru, odvahy k míru, založenému na všemi uznávaném právu na existenci dvou států, kde by se všichni těšili pokojem a bezpečím v rámci mezinárodně uznaných hranic.

Hluboce si přeji, aby se za tímto účelem všichni vyhnuli takovým iniciativám a činům, které protiřečí deklarované vůli po dosažení opravdové dohody a neúnavně, rozhodně a důsledně hledali mír. Mír přinese bezpočet dobrodiní národům tohoto regionu a celému světu. Je třeba k němu kráčet rezolutně i za cenu, že si každý něco odřekne.

Přeji palestinskému a izraelskému lidu a jejich představitelům, aby se vydali cestou šťastného exodu vstříc míru s onou odvahou a stálostí, jež jsou nezbytné při každém exodu. Mír v bezpečí a vzájemná důvěra ať se stanou rámcem stabilního styčného bodu při řešení ostatních problémů, umožní tak vyvážený rozvoj, který bude vzorem pro ostatní krizové oblasti.

S potěšením zmiňuji aktivní křesťanské společenství, které významně přispívá k obecnému dobru společnosti a podílí se na radostech a utrpeních všeho lidu. Křesťané mají v úmyslu nadále plnit tuto svou roli jakožto plnoprávní občané spolu s dalšími spoluobčany, které považují za bratry.

Nedávné setkání s Vámi, pane prezidente, a moje dnešní návštěva v Palestině dosvědčují dobré vztahy mezi Svatým stolcem a Palestinským státem, které, jak jsem přesvědčen, nadále porostou k dobru všech. V této souvislosti oceňuji úsilí vynaložené na vypracování vzájemné dohody týkající se různých aspektů života katolického společenství této země se zvláštní pozorností k náboženské svobodě. Respektování tohoto základního lidského práva je totiž jednou z nezbytných podmínek míru, bratrství a harmonie; říká světu, že je možné dosáhnout shody mezi rozdílnými kulturami a náboženstvími a že se to patří; dosvědčuje, že nás spojuje mnoho důležitých věcí, že lze najít cestu poklidného, řádného a mírumilovného soužití, přijímat rozdíly a radovat se z toho, že jsme bratři, protože jsme dětmi jediného Boha.

Pane prezidente, drazí bratři, shromáždění tady v Betlémě, Všemohoucí Bůh ať vám žehná, ochraňuje vás a udělí vám nezbytnou moudrost a sílu jít nadále vpřed odvážnou cestou pokoje, aby byly meče překovány na pluhy a tato země mohla znovu vzkvétat v prosperitě a svornosti.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.